Praktický pokus – položení otázky v průzkumu ovlivní jeho výsledek!

Praktický pokus – položení otázky v průzkumu ovlivní jeho výsledek!

Když se Vás zeptám – Myslíte si, že člověk by měl mít právo na svůj život již od chvíle, kdy se stává člověkem (tedy od početí)? Co odpovíte? Ano, Ne či Nevím? A když se Vás zeptám – Jste proti potratům? Jaká bude Vaše odpověď? Věřili byste, že se bude u mnoha lidí lišit? Předem upozorňuji, že tento průzkum na SANEPu nemá potřebnou vypovídací hodnotu (byť si myslím, že odpovídali cca stejní lidé, což vyvozuji i z přibližně stejného počtu oslovených respondentů), jsem ale přesvědčen, že to podstatné nám ukazuje, a na dostatečně reprezentativním vzorku by se prokázal stejný jev.
Nejprve si povězme něco o průzkumech agentury SANEP, které zadávají samotní uživatelé. Pokud jste na SANEPu zaregistrováni (a osobně to doporučuji zejména lidem, kteří se rádi vyžívají v nalhávání si, že nic nezmění, že nic nemohou ovlivnit, protože tam se v průzkumu Váš hlas, který má ve skutečných volbách váhu jednoho hlasu násobí najednou díky redukovanému vzorku až 1000x – a nechci ani spekulovat, zda výsledek voleb ovlivníte spíše ve volební místnosti, nebo účastí v předvolebním výzkumu).
Každopádně, jako registrovaný uživatel si můžete zadat sami svoji výzkumnou otázku na jakékoliv téma (SANEP to sice musí schválit, ale ještě se mi nestalo, že by nějakou zamítl) – ta musí být položena tak, aby na ní bylo možno odpověď – ano, ne, nevím – a jste upozorněni, že tato Vaše otázka neodpovídá reprezentativnímu vzorku a nemůže být interpretována jako názor celé populace. Ostatní uživatelé pak na tyto otázky dobrovolně odpovídají nejen proto, že tam bývají zajímavá témata či snad kvůli pocitu, že něco ovlivňují, ale také proto, že SANEP nabízí různé hmotné odměny. Ale k samotnému výzkumu:
V době od 9. června 2012 byla do hlasování zařazena tato mnou položená otázka a výsledek mi byl znám 24. července:
Právo na život
Myslíte si, že člověk by měl mít právo na svůj život již od chvíle, kdy se stává člověkem (tedy od početí)?
ANO 55.1%
NE 21.5%
NEVÍM 23.4%
Celkem hlasovalo: 5599
Předtím, v době od 3. března 2012 (do 14. května) jsem zadal v podstatě tu samou otázku tímto způsobem:
Potraty
Jste proti potratům?
ANO 29.3%
NE 57.1%
NEVÍM 13.6%
Celkem hlasovalo: 5545
Co z toho tedy vyplývá? Přemýšlejme nad tím, jak média předkládají výsledky průzkumů/výzkumů a dívejme se, jak ony výzkumné agentury otázky pokládají a jak poté výsledky interpretují. Pro občany, politické komentátory, PR poradce a hlavně politiky samotné a jejich příznivce z toho pak vyplývá, že by měli velmi přemýšlet nad tím, jak svá témata komunikují.
Ale jinak SANEP nás upozorňuje, že:
Výsledky anket zadávaných veřejností v rámci sekce SANEP Public v žádném případě nelze považovat za výzkumy či průzkumy s vypovídací hodnotou názoru reprezentativního vzorku obyvatel ČR. Z tohoto důvodu proto nelze chápat ani interpretovat výsledky anket jako relevantní názor celospolečenského spektra obyvatel České republiky.“

Co mají lidovci a zelení společného?

Z úst radikálních konzervativců často slýcháme, že zelení jsou horší než komunisti, že pokud by měla být jediná strana, s kterou by lidovci neměli nikdy spolupracovat, měli by to být zelení. Mnoho radikálních liberálů zase tvrdí opak – s takovými zpátečníky a polofašisty zase nemůžeme spolupracovat my. Jenže nakolik je spolupráce KDU-ČSL a SZ, tedy konzervativního a liberálního proudu české středové politiky nemožná, a v čem se naopak tyto strany silně shodnou?
Co tedy máme společného?
Myslím si, že hlavním tématem, na kterém se tyto dvě strany mohou shodnout, je koncept sociálně-tržního hospodářství, ten, který známe z poválečného Německa, a který by mohl v následujícím období být vhodnou alternativou volnému trhu bez morálky či socialismu a jeho zadlužování a rozhazování.
Dalším stěžejním tématem, které nás spojuje, je důraz na kvalitu života (a nejedná se pouze o kvalitní potraviny), na nemateriální hodnoty a celkově trvale udržitelný rozvoj. Dále si stojím za tím, že ochrana životního prostředí je výsostně konzervativní téma (byť se možná už budeme lišit v tom, jak bychom jej měli prosazovat – že my, lidovci, to budeme chtít nechat spíše na jednotlivci, zelení budou mít tendenci chtít, aby to nařídila vláda).
Samozřejmě je to také boj proti korupci, úsilí o skutečný právní stát v této zemi, o transparentnost a efektivní řízení státního aparátu, ale je to také důrazné stavění se za hodnoty, jakými jsou demokracie či svoboda. Je to také důraz na vzdělanou, kulturně a morálně vyspělou společnost. Nemluvě o boji za práva menšin (ano, nás budou zajímat spíše utlačovaní křesťané ve světě, zelené více homosexuálové). A v neposlední řadě je to také odpor proti komunistům a jiným extrémistům.
Tak, a teď si vezměte, kolik toho mají obě strany společného. Není toho málo. Jsou to velice důležité věci, které nejen chápou inteligentní a vzdělaní lidé, ale mnohé z toho dokáže oslovit i starosti běžných občanů, kteří politice zase tolik nerozumí. A co nás tedy rozděluje? Pro-life témata. Ano. Konzervativci se staví za ochranu práva jednotlivce na život od početí, zeleným jde spíše o svobodu matky své dítě nechat zavraždit. Možná se také neshodneme na definici manželství, pohledu na eutanazii, legalizaci drog a další kontroverzní témata.
Nechci podrývat jejich důležitost, ale uvědomme si prosím, že v českém kontextu máme více společného, než toho, co nás rozděluje, a můžeme se tak pokusit o konstruktivní spolupráci v těchto tématech, samozřejmě s vědomím a respektem toho, co nás rozděluje.

Bude KDU-ČSL 21. století pro-choice stranou?

Podle názorů některých občanů chce KDU-ČSL něco zakazovat. Třeba potraty nebo eutanazii. Její nový předseda Pavel Bělobrádek před pár dny v Hyde Parku na ČT24 řekl, že ani v případě, že vyhraje KDU-ČSL volby, nebude požadovat např. úplný zákaz potratů, byť je proti nim. V USA typická nálepka pro-choice politika, pro-choice strany. Jaká budou ale pro-life témata v tomto století? Náboženské svobody, genetické úpravy, svoboda sexuality, kyberorganismy, čipování lidí, lidská práva robotům? Jaký bude postoj KDU-ČSL?
Je to pochopitelné. KDU-ČSL se obává, že v české sekularizované, radikálně levicové, závistivé, vykořeněné, nevzdělané, nevychované společnosti bez morálky a svědomí, která toleruje korupci, ctí své největší zloděje, netrestá zločince a ráda vzpomíná na své otrokáře, by se měla tomuto trendu přizpůsobit a prosazovat jen taková témata, na která taková společnost uslyší a vůbec nevytahovat témata, která by takové společnosti mohla nastavovat zrcadlo, mohla jí vlepit přímo do tváře její falešnost a hloupost. Je to pochopitelné. Je to však správné? A je to postoj, který by křesťansko-konzervativní strana měla do budoucna mít?
Chápu levicově liberální (dobře, na naše poměry středové) novináře, myslitele nebo politiky a aktivisty (A. B. Bartoš by je hodil do skupinky pravdoláskaři), že chtějí, aby KDU-ČSL byla taky taková, jejich. Chápu je, protože s nimi má KDU-ČSL mnoho společného. Od boje proti korupci, hazardu, přes odklon od materialismu k vyšším duchovnějším hodnotám, kvalitu života, trvale udržitelný rozvoj, sociálně-tržní hospodářství, až po odmítání politiky jako byznys, kde sponzor platí kampaň, a pak vyhrává losovačky. Nicméně v základních ideových sporech 21. století se budeme rozcházet už jen více.
Tak si představte budoucnost, kde bude zákaz jakékoliv propagace náboženství na veřejnosti (samozřejmě to bude zcela korektní) – hlavně žádné křížky na krku! Děti se budou o všech možných sexuálních praktikách a úchylkách učit už v první třídě, v pokrokovějších oblastech (těch méně zaostalých) samozřejmě už ve školce (sexuolog Uzel nám už vysvětlí, proč to je pro jejich dobro), nebude pochyb o tom, že sexuální orientaci si mohou zvolit, jakou chtějí, a předsudky o tom, že se žena nemá chovat jako chlap, budou dávno překonané. Dokonce za nekrofilii, pedofilii, polygamii nebo incest už se dávno nebudete muset stydět. Zpátečníci dávno drží hubu.
Antikoncepce se sice prodává (pořád je to velký byznys), ale potraty jsou dostupné již12letým dívkám (jak jinak než bez vědomí rodičů nebo otce dětí – co je jim taky do toho, že), takže no stress – hlavně volnost (bez odpovědnosti), láska (byť falešná) a mír (byť s pistolí islámisty u hlavy). Už se nudíte, umírat nechcete (není třeba, jsou na to prášky), tak si sebe naklonujete. Dítě sice mít nemusíte, ale necháte si jedno vyrobit (upravíte jeho genetiku, dáte mu superschopnosti a rodit ho už dávno nemusíte). Facebook v iPhone už je nuda, dáte si ho do hlavy, sice vás tím může každý sledovat, číst vaše myšlenky a manipulovat s vámi lépe než kdy dřív (ty reklamy ve snu vám taky nevadí), ale co? Pokrok přece nejde zastavit :-).
A já se ptám – jaký bude postoj KDU-ČSL v té době? Řekne, že to je prostě společenská norma v této zemi, tak proti tomu bojovat nebude? Řekne, že to není politické téma? Že jí to sice vadí, ale dneska opačný postup neprosadí? Proč tedy bojuje proti korupci, krádežím, vraždám narozených lidí, závisti, lenosti atd.? Vždyť to je také normou české společnosti. Proč ji tedy měnit? Proč někomu chce něco zakazovat?