Archiv pro štítek: ODS

Volte KDU-ČSL, ODS, Svobodné a TOP 09. Proč?

Nebo zelené a Piráty. A naopak – nevolte komunisty, zemanovce ani socialisty. Koho volit? Koho nevolit? A z jakých důvodů?

Tyto volby jsou mimořádné. Nejen předčasné, ale dost možná i historické. Dav si žádá krev a několik hlupáků vycítilo příležitost postavit na tom své politické kariéry. Budiž. Ani v české historii to není poprvé.

Snad to teď vidíme jen všechno černě a Češi populistické sliby prohlédnou a v příštích volbách už budou vědět, že žádný Zeman, žádný Babiš ani žádný Okamura nás nespasí. Pokud teda nějaké příští volby budou. Co pro to můžeme udělat? Volit ty strany, které budou v příští sněmovně plnit roli konstruktivní, demokratické a občanské opozice.

Strany, které má smysl volit, a dostanou se tam:

KDU-ČSL

Tři roky byla mimo sněmovnu. Měla příležitost očistit se od lidí, kterým jde jen o moc. Kandidují za ni osobnosti, které něco dokázaly v osobním, občanském, profesním nebo i politickém životě – třeba na komunální úrovni. Je zárukou toho, že bude bránit demokracii a svobodu. Že zároveň nepůjde na ruku kmotrům. Její program je středový. Jejím vzorem jsou německé CDU a CSU, kterým voliči opakovaně vyjadřují důvěru v několika volebních obdobích po sobě. Navíc – to asi není ani tak názor jako spíše fakt – u křesťanských demokratů se dá předpokládat, že díky svým hodnotám jsou to lidé, kteří umějí makat. A spíše poctivě a zodpovědně.

Pokud o volbě KDU-ČSL přemýšlíte a stejně jako já ještě váháte, čtěte dále – Chtěl bych volit KDU-ČSL, ale…

ODS

Vzhledem k tomu, že můžeme očekávat její nízký volební výsledek (6-10 %), a protože i voliči ODS umějí kroužkovat, dá se předpokládat, že v příští sněmovně za ni zasednou spíše důvěryhodné osobnosti, ne kmotři. Je to strana, která má umírněný středo-pravicový program, která se hlásí k liberálním a konzervativním idejím, a která v následujících letech bude plnit důležitou opoziční roli. Kromě programu a idejí má také okolo 21 tisíc členů. A přestože tyto volby rekordně projede, tak pokud se jí podaří nastartovat podobný očistný proces jako lidovcům, bude i do budoucna zavedenou demokratickou stranou, která není jen na jedno použití, ale která generuje schopné lídry a důležité myšlenky.

Pokud se nudíte, tak argumenty pro a proti volbě ODS si můžete přečíst tady – Chtěl bych volit ODS, ale…

TOP 09

Další ze stran, která se v příští rudé a populistické sněmovně bude zastávat hodnot západní civilizace. Bude důležité, aby i ona měla co nejvíce opozičních poslanců, kteří budou alespoň zdůrazňovat to, že některé věci se mají dělat jinak a jak. Před třemi lety se zdálo, že je to jen jednorázová marketingová strana, že po odchodu Karla už z ní nic nezbude. Není to dle mého tak úplně pravda. Její program je poměrně kvalitní. Trošku připomíná německou CDU. A od svých konkurentů z řad ANO, ODS, Svobodných, KDU-ČSL, SZ i ČSSD se dokáže odlišit. Navíc jejím příštím předsedou zřejmě nebude Kalousek, ale spíše někdo jako je Leoš Heger.

Strany, které má smysl volit, přestože se tam pravděpodobně nedostanou:

Svobodní

Bylo by krásné, kdyby se Svobodným podařilo překonat 5% hranici. Ačkoliv jejich vesměs klasicky liberální program působí v době sociálního státu spíše jako taková pravicová utopie z kvalitních politicko-filosofických textů, v debatách ČT z jednotlivých krajů mi jejich odlišný pohled na věc chyběl. Pokud bychom je ve sněmovně měli, byla by česká pravice sice rozštěpená podobně jako ta slovenská, ale měla by další posily. Hlasy pro svobodu.

Přemýšlíte-li stejně jako já i nad Svobodnými, čtěte dále – Chtěl bych volit Svobodné, ale…

 

Strana zelených

Melouni a neomarxisti? Ne tak docela. Čeští zelení se sice pod vedením Ondřeje Lišky či Matěje Stropnického posunuli doleva, nicméně lze i u nich očekávat, že se budou zastávat právního státu, demokracie a svobody. Že budou bojovat za transparentní státní správu a připomínat některé postmateriální hodnoty.

Piráti

Oni si sice sami nevěří na 5 %, ale mohli by se stát zajímavým překvapením voleb. Přestože zdaleka nesouhlasím s jejich programem, jsou mi podobně jako zelení nebo Svobodní v něčem sympatičtí – spontánní kampaň, která jde zespodu, podpora z řad občanské společnosti i nastolování témat, kterým ostatní strany zatím moc nerozumí. A i u nich se dá očekávat odpor k autoritářské vládě, stejně jako boj za transparentnější státní správu.

Strany, které by mělo smysl volit, ale určitě se tam nedostanou:

Koruna česká

Kdyby situace nebyla tak vážná a demokratické strany, které v příští sněmovně usednou, by nepotřebovaly každý hlas, klidně bych monarchisty volil. Nejenže mi na volební kalkulačce vyšli opakovaně snad pokaždé, když jsem si ji dělal, ale také mám takové intuitivní tušení, že ideje, za které se Koruna česká staví, jsou tím, co by naše země potřebovala. Parlamentní monarchii postavenou na hodnotách západní civilizace. Jenže KČ se tam nedostane a je škoda, že její zástupci nekandidují strategicky chytře na kandidátkách KDU-ČSL či TOP 09. V tuto chvíli je hlas pro KČ zbytečně vyhozeným hlasem.

Strana soukromníků ČR

Živnostníci a malí podnikatelé hájící zájmy svého stavu. V době marketingových stran zajímavá pochoutka pro politology. Středopravicový program, na kandidátce i lidé z Konzervativní strany. Kdyby nehrozila rudá ústavní většina s Babišem a Okamurou k tomu, byla by to určitě dobrá volba. V tuto chvíli je to opět zbytečně vyhozený hlas. Bohužel.

Strany, u nichž se voliči zřejmě opět nachytají:

ANO

Je krásné poslouchat naštvaného Babiše, jak tvrdí, že za jeho řízení bude líp. Dokonce má i podporu respektovaných podnikatelů, celebrit i osobností z občanské společnosti. Jenže pravicový volič by měl na emoce a podvědomí zacílenou kampaň umět prohlédnout. Měla by jej znepokojovat slova o řízení občanů politiky, o vedení demokratického státu jako firmy, o tom, že demokracie je problém, že kapitalismus je problém, že umějí dát lidem práci atp.

Měl by se znepokojovat také nad odmítnutou inzercí v Babišem ovládnutých novinách, nad jeho neschopností vyvrátit svou spolupráci s StB, nad tím, že z kariérních důvodů vstoupil do KSČ a ještě se drze vymlouvá na to, že jej k tomu donutila jeho matka, nad tím, že většina budoucích poslanců za ANO nemá politické zkušenosti nebo nad tím, že je ze sálu gorilami vyhazován někdo, kdo má nepříjemné dotazy. Popřemýšlet i nad tím, co je na – za pochodu program měnícím – ANO tak pravicového a jak to vlastně v historii vypadalo, když se k moci dostávaly fašistické strany.

Čtěte dále – Měl by pravicový volič podporovat Babišovo ANO?

Úsvit

Každému z nás vadí, že je tady korupce a bor*el. Někteří však věří tomu, že si stačí zvolit silného vůdce, a vše rázem zmizí. Tomio Okamura je ukázkou potenciálně nebezpečného demagoga. Pokud se do sněmovny dostane, pravděpodobně zůstane v opozici a jeho voliči si začnou naříkat – „vy už tam jste, ale pořád se nic nezměnilo. My pořád zažíváme negativní emoce, a ráj na zemi stále nenastal. Už vám nevěříme.“ A hvězda Tomia zase pohasne. Doufejme.

Nechápejte mě špatně, taky bych si přál, aby s tím bord*lem u nás někdo něco udělal, ale to nebude ten, kdo nejvíc řve. To bude každý z nás dělající mravenčí práci v našem okolí a taky v našich vlastních životech.

Strany, které nemá smysl volit

Moc bych si přál, abychom i u nás měli vyspělou a zodpovědnou sociální demokracii západního typu, která uznává vládu práva, svobodný trh, úctu ke svobodě jednotlivce a odmítá se vést na vlně primitivního populismu. Jenže u naší ČSSD platí dvojnásob, že to nebyli pouze sociální demokraté, kdo se kdysi vyvinul ze socialistického hnutí, ale že to byli také revoluční komunisté.

Tajná předvolební schůzka se stalinistickou KSČM asi nebude jen geniální trik, jak vyhecovat pravicové voliče, aby k těm volbám přece jen šli. Špičky ČSSD zadním zatímco špičky komunistů předním vchodem budou spíše předzvěst něčeho většího, hrozivějšího. Pro voliče naší nedemokratické a Zemanovi pokorně sloužící levice mám pár dotazů:

Otázky pro voliče ČSSD:

– skutečně vám nevadí paktovat se téměř 24 let od Listopadu s komunisty?

– opravdu si myslíte, že program sociální demokracie je dlouhodobě udržitelný?

– volíte ČSSD proto, že je to zodpovědná volba pro naši společnou budoucnost, nebo jen kvůli vlastnímu aktuálnímu prospěchu?

– už jste zapomněli na kauzy z dob socialistických vlád, na nezodpovědné zadlužování v době ekonomického růstu, na dobu opoziční smlouvy?

– co říkáte na to, že je to snad jediná česká strana, která jde do koalice opravdu s každým?

– a skutečně vám nevadí, že je to strana, která je ochotná se do jednoho člověka podřídit šílenému Zemanovi?

Otázky pro voliče SPOZ:

– chléb a hry – co to znamená?

– přemýšleli jste někdy nad tím, kolik utrpení se na světě stalo pod vedením arogantního autoritáře?

– kdo zemanovce sponzoruje?

– co napojení na Kreml?

– už jste zapomněli na dobu normalizace?

Otázky pro voliče KSČM:

– nestydíte se?

– zjišťovali jste si někdy, co je vaše strana zač?

– četli jste někdy stránky typu – www.totalita.cz?

– co byste si mysleli o Němcích, kteří by v roce 1969 chtěli volit nacisty?

– víte o tom, že ani tato KSČM není stranou bez korupčních kauz?

– máte alespoň kousek slušnosti, snahy hledat fakta a pokory přiznat si, že vaše volba není správná?

Závěr

Řadu stran jsem zde ani nejmenoval. Jednoprocentní hranici sice mají šanci překročit ještě národovecko-konzervativní Hlavu vzhůru s – kmotrů se zastávajícím – Klausem na billboardech či národně socialistcká DSSS, nepředpokládám však, že někdo soudný by jejich volbu vůbec zvažoval. A ostatní strany jsou naprosto marginální, přestože KAN s volebním spotem se Zdenou Mašínovou nebo komunálně-občanská Změna by taky stály za zmínku. Ne však za propadlý hlas.

Tyto volby budou pro naši zemi extrémně důležité. Jestliže dnes vtipkujeme o tom, že bychom si měli užívat těch posledních několik hodin svobody a demokracie, soudruzi v SPOZ už možná přemýšlejí, jak zařídit, aby nám úsměv na tváři pěkně zamrzl. Tak jak se za podivných okolností naše země zbavila Nečase, přejde o víkendu na čas zimní.

Volme tak, aby naše děti nemusely vyrůstat v Kremlofertu!

Čtěte také: 

Chtěl bych volit ODS, ale…

Možná si říkáte, že uvažovat o volbě kmotrovské ODS dnes může jenom naprostý idiot. Nebo taky člověk, který uvažuje strategicky. Který chce, aby ve sněmovně zbyla i nějaká konstruktivní opozice. Jaká jsou pro a proti?
Podle všeho ODS v příští vládě nebude. Pokud se do sněmovny dostane, bude v opozici. V důležité opozici. Proti Zemanovi, proti levici, proti účelovým a populistickým stranám. V čele s Miroslavou Němcovou, která – bohužel – nebude premiérkou. ODS bude ideovou a principiální hrází proti hradním, vládním a jiným nesmyslům. Bude důležité, aby její argumenty byly v příští sněmovně slyšet. Bez ohledu na to, jestli bude mít procent šest nebo osm, tak ji tam potřebujeme. Jenže jaká je?
ODS ideová
Chtěl bych ji volit, protože reprezentuje ideje, se kterými se dokážu ztotožnit. Jen si ji poslechněme – „Naší výhodou oproti konkurenčním stranám je i dlouhodobě neměnný, na jasných liberálních, konzervativních a eurorealistických idejích a principech postavený politický program.
Středobodem našeho programu, ale i více než dvacetiletého snažení a působení ODS v naší zemi, je ochrana svobody a nedotknutelnosti soukromí. Jsme zastánci soukromého vlastnictví, nízkých daní a omezeného přerozdělování veřejných financí. Dlouhodobě naopak bojujeme proti nadbytečným regulacím a obtěžujícím intervencím státu do života občanů. Důraz na tyto hodnoty ovšem neznamená, že ODS nechápe v určitých situacích nenahraditelnou roli státu. Stát plní řadu funkcí především v oblasti bezpečnosti a spravedlnosti, hájí naše národní zájmy na mezinárodním poli, poskytuje občanům velké množství služeb. V těchto oblastech musí být stát silný a občané v něj musí mít důvěru.“
Nebo dále – „Jako strana konzervativní garantujeme, že všechny naše návrhy vycházejí z realistických odhadů a prognóz, které bude možné uskutečnit. Zásadní změny budeme činit, pouze pokud budou nezbytně nutné a budou moci fungovat v delším časovém horizontu. V této hektické době a relativizaci naše společnost stabilitu velmi potřebuje.“ Krása, že?
ODS programová
Ale je toho víc. Když si čtu její program, jen zřídka nacházím něco, s čím bych nějak výrazně nesouhlasil. Spíše naopak. Svět, který je vylíčen v programu ODS, se mi líbí. Dokáže reflektovat svobodu jednotlivce, zakotvení naší země v západní civilizaci, klade důraz na vzdělání a hodnotově je v rámci umírněného liberalismu i konzervatismu.
Dokonce i z hlediska přístupu k Evropské unii se mi zdá, že zastává ODS nejlepší postoj. Eurorealistický. Že EU ano, ale takovou, jakou (by) měla být – tedy ne kontinentálním sociálním státem s centralistickou byrokratickou mašinérií, ale místem pro co nejjednodušší obchodování, volný pohyb osob, co nejnižší administrativní zátěží pro podnikání atp.
ODS nabízí program, který by mohl být výhodný pro lidi pracovité a poctivé, pro rodiny s dětmi, pro malé a střední podnikatele a živnostníky, pro zaměstnance, kteří na sobě makají, ale i pro mladé a seniory. Dalo by se z něj vybrat pár zajímavých věcí:
  • vyrovnaný rozpočet do roku 2020 a prosazení finanční ústavy
  • sjednocení dnešních daní a odvodů pojistného u OSVČ do jedné předem stanovené paušální platby
  • zachování rovné daně pro všechny
  • postupné zrušení daně z převodu nemovitosti
  • ne evropským daním
  • sloučení dalších ministerstev
  • větší transparentnost veřejných zakázek
  • zasílat data jednomu, ne třem úřadům
  • zjednodušení zakládání společností
  • nepřipuštění dalšího zvýšení minimální mzdy, kterou považuje ve svém důsledku za asociální
  • možnost převést část důchodového spoření vlastním rodičům
  • kdo se dopustí přestupku do 5000,- třikrát v řadě, bude souzen pro trestný čin
  • podpora přínosné imigrační politiky (přijímat ty, kteří jsou přínosem, ne ty, kteří by chtěli zneužívat sociální systém)
  • zjednodušení a pročištění právního řádu
A taky něco k EU: „Zasadíme se o to, aby čeští zástupci reprezentovali Českou republiku v Bruselu a ne Brusel v České republice. … Nechceme, aby naši senioři dopláceli na mnohem bohatší řecké důchodce, kteří si v posledních letech místo šetření užívali luxusu. ODS také nepřipustí, aby vklady tuzemských daňových poplatníků a střadatelů posloužily jako záruky za dluhy zahraničních bank v důsledku vzniku jednotného evropského dohledu.“
ODS reálná
Jenže program je jedna věc, reálie této strany druhá. Když se díváme na ODS, je třeba vnímat ještě několik dalších aspektů. Tím prvním je to, že řadu věcí, které prosazuje ve svém programu, mohla už dávno prosadit během uplynulých sedmi let, když byla ve vládě. Jakou mají její příznivci záruku, že to všechno nejsou jen fráze hrající na city pravicových voličů?
Druhou věcí je to, že ODS se sice hlásí ke klasickému liberalismu a hodnotovému konzervatismu, ale v myšlení jejích politiků, členů a voličů je to často spíše naopak. Tedy snaha konzervovat to, co vyhovuje jim, ne prosazovat to, co by mohlo být spravedlivé pro všechny. Ze strany principů se někdy stává spíše stranou privilegií.
Mediální polokmotři?
Třetí věcí je pak problém s kmotry. Někteří její politici nebo členové by nám jistě tvrdili, že žádní takoví neexistují, a pokud ano, ať přineseme konkrétní důkazy. Bez ohledu na to, zda na modré kmotry věříme, nebo je považujeme jen za mediální fikci, jsou právě oni důvodem, proč dnes lidi ODS nechtějí volit.
Ti opravdu nebezpeční jsou zřejmě v pozadí. Minimálně teď na kandidátkách nejsou. Nicméně i v těchto volbách tam má ODS takové kandidáty, o kterých si lidé myslí, že by kandidovat neměli. Jsou to často lidé už na první pohled nesympatičtí – Martin Kuba, Pavel Blažek, Petr Bendl, Marek Benda…
S Blažkem v zádech
Přiznám se, že když jsem se dozvěděl, že profesor Petr Fiala bude lídrem kandidátky v Jihomoravském kraji, začal jsem vážně přemýšlet, že si vyřídím voličský průkaz a budu volit v Brně. Jak na univerzitě, tak na ministerstvu školství udělal Petr Fiala spoustu dobré práce. Navíc hlas idejí, které reprezentuje, budeme v příští levicové a populistické sněmovně velmi potřebovat. Bude tam vracet rozum, umírněnost a důraz na to, jaká by politika měla být.
Co mě však tehdy docela odradilo, byla právě informace, že kontroverzní Pavel Blažek bude dvojkou kandidátky. Pro mě trošku nepochopitelně na tom Petr Fiala nevidí nic divného, spíše se Blažka zastává. Ovšem jen z informací, které se o bývalém ministru spravedlnosti dají přečíst na Wikipedii, mi přijde jako člověk, který je nevolitelný. Uklidnit se můžeme tím, že voliči ODS umí kroužkovat a Pavel Blažek se do sněmovny nakonec nedostane.
V každém případě je to právě Petr Fiala, kdo může být do budoucna novým lídrem české pravice. Vzdělaný člověk, pravicový intelektuál, se zkušenostmi nejen z akademické sféry, ale i z vrcholného managementu a konec konců také z politiky. Nemluvě o tom, že jeho vize o tom, jak má vypadat pravicová politika ve 21. století, je něčím, co navrací ideje do marketingově-mediálního vzduchoprázdna české politiky.
Co ale na ODS nepochopím?
Proč nemá transparentní účet? Proč si nezvolila Miroslavu Němcovou jako předsedkyni již před volbami? Proč odmítá hlasovat pro některé zákony, které by mohly pomoci bojovat s korupcí? Proč nechce odstranit anonymní akcie? Proč podle Volební kalkulačky prosazuje internet zdarma pro všechny?
Pravicovému voliči může ale vadit i něco dalšího. Přestože ODS vychází z podobných ideových pozic, liší se například od Svobodných ve dvou věcech. Svobodní chtějí radikálně změnit vše tak, aby to bylo v souladu s idejemi klasického liberalismu, libertarianismu či euroskeptismu. ODS však akceptuje realitu současnosti – že naše země je do značné míry sociálním státem, a tuto skutečnost nechce výrazně měnit. V jejím programu bychom dokázali nalézt spoustu spíše sociálně demokratických prvků, přestože tím hlavním východiskem je alespoň kladení důrazu na to, aby pravicové hodnoty byly také slyšet, aby byl sociální systém co nejadresnější, aby úspěšnější část společnosti nebyla výrazně stahována těmi méně úspěšnými.
Což ale může být další problém a rozdíl mezi těmito dvěma stranami. ODS se dá vnímat právě jako strana jen pro ty úspěšné, vzdělané, s vyšší inteligencí, lepším sociálním postavením, kvalitnějším genetickým materiálem či zkrátka s vyššími příjmy. Její voliči někdy mají až namyšlenou potřebu zdůrazňovat, že jsou v něčem lepší. Je to taková podobná vlastnost jako závist a třídní nenávist na opačné straně spektra. Taková post‑komunistická zaostalost českého pravicového elektorátu. Ale zpět k tomu pozitivnímu.
ODS vládní
Pojďme si představit, že žijeme v normální demokratické zemi, jako je třeba Německo nebo Velká Británie. Dvě volební období po sobě jsme měli ve vládě naši hlavní pravicovou stranu. Té se podařilo něco prosadit, něco pokazit.  Nyní před nás předstupuje a chce, abychom jí vystavili účet. A protože kromě návrhů pro budoucnost najdeme v programu ODS také informace o tom, co její lidé v uplynulých letech prosadili, pojďme si to nyní shrnout (případně to vyvrátit, pokud něco z toho není pravda):
  • „Občanská demokratická strana je a vždy byla tahounem v oblasti elektronizace veřejné správy. Po roce 2006 to bylo právě Ministerstvo vnitra, na jehož půdě vznikl eGON jako symbol Czech POINTU, datových schránek, základních registrů a komunikační infrastruktury.“
  • „… dokázala v minulém volebním období prosadit řadu pozitivních změn v živnostenském zákoně, které zjednodušují život podnikatelů. Jedná se např. o zavedení centrálního registračního místa, kde při zahájení podnikání vyplňuje živnostník na jednom místě přihlášku pro finanční úřad, VZP a okresní správu sociálního zabezpečení, zavedení jedné široké živnosti nebo zrušení povinnosti označovat provozovnu zvláštním identifikačním číslem.“
  • „Přes všechny mediální i skutečné kauzy je zřejmé, že to byla vláda ODS, za které se prokazatelně zvýšila nezávislost státních zastupitelství.“
  • „Občanské demokratické straně se díky konkrétním změnám zákonů podařilo zkrátit trestní i občanskoprávní řízení před českými soudy.“
  • „Díky snížení odměn exekutorů, které Občanská demokratická strana prosadila, se podařilo v letošním roce snížit počet exekucí o třetinu.“
  • „Vztahy České republiky se sousedními státy se za vlád pod vedením ODS dostaly na zatím nejvyšší úroveň. Německo je nejenom naším největším odbytištěm výrobků, ale také partnerem prosazujícím rozšiřování volného trhu a zdrženlivou fiskální politiku na evropské úrovni.“
Taky bychom mohli přidat i další věci. Nečasově vládě pod vedením ODS se – sice nakonec trošku ironicky – podařilo zabojovat s korupcí. Byl to právě ministr spravedlnosti za ODS, který jmenoval do funkce nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Nemluvě o silně pro-západní, pro-americké i pro-izraelské zahraniční politice už od dob Topolánkovy vlády. Co by za to pravicoví voliči v západní Evropě dali?
Chceme-li tedy soudit přibližně sedm let pravicové vlády v čele s ODS, buďme důslední. Nemluvme jenom o kmotrech a směšných ministerských figurách typu Řebíček, skandálech Fischerovy vlády, kauzách na ministerstvech pod vedením koaličních partnerů z VV či TOP 09, nepovedené důchodové reformě. Mluvme i o zdařilém předsednictví v EU, o prosazení církevních restitucí, o snaze mít u nás americký radar, o stabilizaci ministerstva školství i dopravy, o jmenování Lenky Bradáčové, o snahu, aby občan na výplatní pásce viděl celou cenu své práce.
Takhle by měla ODS před voliče předstoupit. Prostě říct – za naší vlády se nám podařilo to a to a v následujícím období chceme nadále pracovat na těch a těch věcech.
Společně proti ODS
V současnosti můžeme pozorovat politologicky zajímavý jev. Tzv. „pravda a láska“ je zajedno s Klausem. Proti ODS. (Levicově) liberální střed a národně-konzervativní pravice alespoň zde jednou jsou. Skoro to vypadá, že být dneska sympatizantem (co teprve členem) ODS už je považováno za horší, než být členem komunistů. A v intelektuálně-kreativních kruzích by možná bylo bezpečnější nosit rudé tričko s Che Guevarou než placku s Mirkou.
Možná o důvod víc, proč volit ODS. Na protest. I z hlediska historického kontextu. V osudných volbách v roce 1946 nesměly kandidovat pravicové strany. Vzhledem k tomu, že naše Zemanem ovládnutá, a tedy stěží demokratická levice bude mít společně s Babišem (někdo by řekl Burešem) téměř jistě ústavní většinu, ocitá se dnes naše země v podobné situaci. Jen málo stran asi bude po volbách hájit hodnoty západní civilizace. Kdo s tím ODS pomůže? TOPka? Lidovci? Kdo dál?
ODS opoziční
V každém případě, kdo se rozhodne přece jen volit v těchto volbách občanské demokraty, musí si být vědom jedné věci. ODS bude stranou opoziční (tedy doufejme). Její program se nám může líbit, ale naše země teď půjde jiným směrem. Poslanci ODS tady budou především od toho, aby ukazovali, že může existovat směr lepší.
Ostatně, ani tehdy, až bude ODS vládu za jedno, dvě, tři (snad ne více) volebních období přebírat, se jí bude takový program prosazovat hůře. Pokud nyní zvítězí socialistické, korporativistické či populistické strany, tak můžeme za pár let čekat zemi zadluženou, těsně před bankrotem, s vysokými daněmi, na státu závislém obyvatelstvu, se spoustou montoven. Tedy ne zemi sebevědomých a svobodných občanů – samostatných živnostníků, řemeslníků, podnikatelů či vzdělaných a vysoce kvalifikovaných zaměstnanců.
Proč má smysl volit ODS?
Jaké jsou výhody občanských demokratů oproti ostatním stranám? Na rozdíl od TOP 09 má početnou členskou základnu. Na rozdíl od ANO se hlásí k nějakým idejím. Taky má program. Umírněný a realistický. Uznává parlamentní systém, chce jej bránit a při takto nízkých volebních preferencích se za ní letos do sněmovny pravděpodobně dostanou jen opravdu kvalitní osobnosti.
Jako poslanci a stínoví ministři budou muset v následujících letech zdůrazňovat, proč jsme se před 23 lety vydali na cestu svobody, demokracie, právního státu a tržního hospodářství. Budou muset přesvědčit voliče o tom, proč – několik let možná líbivé – levicové a populistické recepty mohou být nakonec ke škodě nás všech.
Pro očistu ODS podle mě není nutné to, aby ze sněmovny vypadla úplně. Věřím, že mafiáni a kmotři na ni přisáti půjdou za mocí, která bude v příštích několika letech jinde. Že si ODS změní stanovy tak, aby o jejích lídrech mohli rozhodovat řadoví členové. A že ti – společně s úspěšnými politiky z komunální úrovně – budou za několik let opět připraveni ujmout se role, která straně s názvem občanská a demokratická v českém politickém a stranickém systému náležitě patří.
Čtěte také:

Měl by pravicový volič podporovat Babišovo ANO?

ODS je plná kmotrů. TOP 09 na tom není o mnoho lépe. Jejich vládní politika moc pravicová nebyla. Babiš nabízí změnu. Je to přece podnikatel. Chápe, že se některé věci musí změnit. Abychom prosperovali. Aby tady chtěly žít naše děti. Má pro to vůli. V čem je problém?

V posledních dnech se vytvořil takový mýtus, že hnutí ANO je novou pravicovou stranou. Dokonce prý přebírá voliče právě ODS a TOP 09. Ostatně druhá zmiňovaná jej bere jako hlavního soupeře. No možná to spíše něco svědčí o pravicovosti českých pravicových voličů.

Strana založená na adoraci jednoho muže. Navíc s velice kontroverzní (chtělo by se říci ne zrovna pravicovou) minulostí. Strana slibující, populistická, marketingová, s celebritami. Kupující média, stojící na velké korporaci. Pravicový volič by měl mít asi na víc, ne?

Jakou má Babiš motivaci?

Vybudoval úspěšnou firmu, patří mezi nejbohatší lidi v zemi. Logicky je naštvaný. Podniká i v Německu, a tak vidí, že některé věci tam mohou fungovat. Takové, které by měly fungovat i u nás. Rozbité dálnice? Opravíme. Neschopní politici? Vyměníme. Zkorumpovaná a nefunkční státní správa? Taky bude.

Mohli bychom si myslet, že současná motivace Andreje Babiše je skutečně takto altruistická. Prostě už něco v životě dokázal v byznysu, a tak by rád zemi pomohl i v politice. Jistě mu jde i o to. Ale jak velkou roli v jeho motivaci hraje ego? A co hůř – zájem jeho byznysu? A nakolik je jeho byznys vůbec morálně v pořádku? O čem Babiš nemluví? Otázky pro investigativní novináře…

Kult Babiše

Když si poslechneme nějakou přednášku nebo rozhovor s Andrejem, vždy nás rozesměje jeho spontánnost, otevřenost, přímočarost. Někdo by řekl jednoduchost. Skoro je to takový pravicový Zeman. Srandista, který to za nás zařídí.

A to je ten problém. To je ta moje kritika směrem k českým pravicovým voličům. Oni vědí, že jsou inteligenčně, vzdělanostně, lidsky a často i socio-ekonomicky jiná liga než ti Zemanovi. Ale ne o moc. Pořád jsme v Česku. Babiš říká věci, které víme všichni. Zatím za ně nenese přímou politickou odpovědnost. Může si to dovolit. I když víme, že třeba takový Okamura dokáže otevřeně lhát o tom, že není politik i téměř rok po tom, co je zvoleným senátorem.

Chceme to slyšet. Že se budeme mít jako v Německu. Že Babiš to za nás zařídí. Že dokonce dokáže zkombinovat tržní hospodářství s fungujícím sociálním státem. U nás. Že napraví politiky. Chceme v něm vidět našeho spasitele, který zařídí, aby se tady našim dětem dobře žilo. Trošku málo na pravicového voliče, ne?

ANO nebezpečné

Když si uvědomíme, že ANO je z hlediska rétoriky a struktury něco jako Věci veřejné a z hlediska neodolatelného marketingu jako TOP 09, když si uvědomíme, že naši zemi nedá do pořádku žádný politik, ale je to každodenní práce každého z nás, tak se možná začneme zamýšlet nad možným nebezpečím, které z ANO plyne.

Začneme možná přemýšlet nad některými Babišovými výroky – „Jsme schopný národ. Jen nás řídí nemehla.“ Začneme se ptát, jak to ten Babiš myslí s tím, že nás mají politici řídit. Co nám tím chce říct? Navíc mluví i o tom, že dají lidem práci. A co malí podnikatelé, na nichž stojí svobodná a sebevědomá společnost ve vyspělých demokratických zemích?

„Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd.“ To nás jako všechny naženou do velkých korporací, továren, agentur napojených na stát nebo přímo do státních institucí? Dostaneme číslo, kartičku zaměstnance, pardon občana a budeme věřit v neomylnost našich manažerů, pardon politiků? Kde bude naše nezávislost? Naše svoboda? Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. To Češi umí. Ale to nebudeme svobodní.

Babiš se často neubrání ani projevům o tom, jak je demokracie neefektivní, jak by chtěl stát řídit jako firmu, být manažerem, ne politikem. Podle mě princip právního státu, oddělení složek moci, parlamentarismus, demokracii či svobodu nechápe vůbec. Stejně jako většina českých občanů, pardon hospodských kecalů.

A tak je trošku nepochopitelné, proč ANO přitahuje právě chytré, vzdělané a aktivní občany, kteří vidí dál než za hranice svého okresu. Vzhledem k nostalgickým vzpomínkám Babiše na to, jak dobře bylo za komárů, bych čekal, že bude brát voliče spíše komunistům, socialistům nebo zemanovcům.

Pojďme si to všechno říct

I já jsem v posledních dnech začal přemýšlet, že bych Babiše volil. Je to marketing, kterému je těžké odolat. Sednete do autobusu a na obrazovce vám hraje reklama se Stropnickým, která slibuje vyřešit to, co vám za pár minut bude vadit – turbulence na dálnici, chcete-li – schody do Brna. Podporuje jej Jančura, který pro tuto zemi udělal mnoho dobrého. Jména Jourová, Pilný a předtím i Březina taky nezní špatně.

Na mafiány v ODS a TOP 09 taky nejste zvědaví. Zvlášť když jsou stále schopni si ty, o kterých si to (nejen vy) myslíte, dávat do čela kandidátek a občas je proložit nějakou tou loutkou. Naděje na to, že to Babiš konečně změní, je silná. Téměř neodolatelná. Emoce říkají ANO! Ale máme i rozum.

Je nutno popřemýšlet nad těmi Babišovými výroky. Zamyslet se nad tím, jaká je vlastně jeho mentalita. Zda bude tolerovat svobodu a demokracii, jestliže zjistí, že je to neefektivní. Jestliže zjistí, že většina českých voličů o ně stejně nestojí (protože tyto pojmy nechápou, neznají).

A popřemýšlet taky nad tím, jací jsou vlastně podporovatelé Babiše. Pustit si záznam z jejich besedy z Prahy. Zamyslet se nad slovy Musila, že toto dělají poprvé. A zeptat se – a taky naposled? Jak bude jejich vláda (Babišovými slovy řízení – nikoliv demokratickými slovy – služba) vypadat? Jen si to v čase 1:25:00 pusťte – http://www.youtube.com/watch?v=NwyUPse_ypo&feature=share&t=1h25m

Na závěr přidám ještě jeden svůj tip, který se pravicovým voličům, kteří chtějí volit ANO, nebude líbit. Kdo myslíte, že bude v příští vládě? Tipuju to na koalici ČSSD, ANO, SPOZ s podporou komunistů a řízením Zemana. Pěkné, že? Opravdu bude líp? S Babišem? Nenechme se nachytat na to, že hůř už být nemůže.