Václav Moravec ala Major Zeman

Je normální, aby dnes dostával člen zločinecké organizace, sprostý lhář a demagog takový prostor v hlavní politické diskuzi v naší zemi? Je záměr či hloupost to, že mu má v tak historicky důležité kauze pro naši zemi, jako je odbojová činnost skupiny bratří Mašínů, oponovat zkompromitovaný a řečnicky ne příliš nadaný ministr Vondra?

Soudruh Kováčik se nezapřel. Lhal, urážel, plival nesmysly. Řekl spoustu věcí, na které by měl svobodný člověk a demokrat reagovat velice rázně – a ne jen sedět a usmívat se. Osobně nechápu, jak může svobodně a demokraticky smýšlející člověk vůbec jít do pořadu se členem zločinecké bandy masových vrahů. Kdykoliv komunista řekne, že Mašíni byli sprostí vrazi, je třeba jasně říct, že těmi sprostými vrahy jsou komunisti a jejich zastánci – a Mašíni jsou hrdinové.

Pro ty, kdo chtějí hledat pravdu, kdo se odmítají podřídit komunistické propagandě a neustálému vymývání mozků pokračující na obrazovkách nejen České televize dodnes, nabízím hned několik velice podnětných článků.

Upozorňuji, že dokud toto nebudeme schopni pochopit, pak nám nepomůže ani rating stoupající i o pět stupňů!

Luboš Zálom: Měli se raději bratři Mašínové upálit?

Roman Joch: Odboj nebyl žádný tragický omyl – „Ne, nic z toho předešlého nestálo za to. Nejvyšší hodnotou je biologické přežití.“ To je však stanovisko otroka. (…) Máme-li vůbec něčeho litovat, pak jen toho, že se k nim nepřidalo více lidí. …

A pro větší národní sebereflexi ještě jeden – Ross Hedvicek: Česká lůza s pěnou u úst se zmítá v křečích – „Pro ty, kterym neni jasny muj vyraz luza a mozna se jim dokonce zda urazlivy, rad poslouzim vysvetlenim. Luza je pomerne stare ceske slovo, ktera dnesni ceska mladez vetsinou ani nezna, navzdory tomu, ze sami maji castou tendenci se tak sami chovat. Luza (cesky ekvivalent anglickeho slova rabble) je nejnizsi trida, odruda ci kasta lidi (nikoliv majetkove, vyhradne mentalne), kteri nemajice obzvlastnich intelektualnich schopnosti maji pak tendenci se chovat jako smecka zvirat (jako priklad pouzijme vlky). V Ceske republice se za plnopravne prislusniky luzy muze povazovat zhruba 50% obyvatelstva CR, prilezitostnym luzovitym chovanim je ale ovlivneno a infikovano daleko vetsi procento, muj odhad je az 90% lidi. Pokud je mi znamo, Penicilin ani Tetracyklin na to nezabira.“

Sním o zemi, kde hrdinové nebudou nazýváni vrahy

Hrdinové odcházejí, zločinci zůstávají i nadále ve sněmovně a ještě jim rostou preference. Je to mu již rok, co zemřel československý hrdina Milan Paumer a nyní zemřel další ze skupiny bratří Mašínů Ctirad (Radek) Mašín. Český velvyslanec v USA i ministr obrany budou účastni na jeho pohřbu. Komunistická a socialistická opozice nesouhlasí, ale nejen ona. Společnost je rozdělena. A neměli bychom se stydět, že náš hrdina na vlastní přání nebude pohřben v naší zemi?

Ano, účastníci třetího odboje, odvážní chlapci ze skupiny bratří Mašínů jsou hrdinové! Můžete prskat, můžete manipulovat, můžete nesouhlasit, ale to je tak všechno, co na tomto faktu změníte.

Dokonce demokratická strana – ČSSD – má problém s tím, že vláda chce této skupině – jedněm z mála našich hrdinů – udělit vyznamenání. Tuto odvahu již před časem projevil bývalý premiér Topolánek. Naopak zbabělost v této věci projevili oba čeští prezidenti Václav Havel i Václav Klaus. Ale není to jen česká komunisty zmanipulovaná nebo věc jinak nechápající levice, která nesouhlasí s tím, že se jedná o hrdiny. Někteří sice nemají tu drzost nazývat je vrahy, ale poměrně často se setkáme i s tím, že příznivci pravice jejich odboji nerozumí a nedokážou jej ocenit.

A teď se zeptám těch, kteří jste o jejich činnosti něco četli – např. Odkaz od Barbary Masin, kteří jste na toto téma mnohokrát diskutovali a četli různá fakta a různé názory, kteří jste jejich čin pochopili, kteří si uvědomujete, že svoboda je důležitější než život – nestydíte se – tak jako já – za český národ, že jeden z mála našich hrdinů nebude pohřben v jeho rodné zemi, bývalé vlasti – a to na vlastní přání?

Za to americká společnost si svých hrdinů vážit umí – a jedním z amerických hrdinů byl i Ctirad Mašín – protože bojoval v americké armádě a bude tak pohřben jako válečný veterán se všemi poctami.

Divíte se, proč se vlastně Mašíni odmítají vrátit zpátky do České republiky? I za cenu, že už svou vlast nikdy neuvidí? Pojďme se třeba zamyslet nad tím, proč je v české justici 70 % soudců s komunistickou minulostí – včetně předsedy soudu ústavního, proč komunistům neustále stoupají preference, proč vládnou v několika krajích, proč slušnost je v naší zemi slabostí a malost a podfukářství naopak ctností, proč se ohledně činů skupiny bratří Mašínů odvíjejí hysterické diskuze?

Řeknu to tedy znovu – a věřím, že se všemi svobodnými lidmi – sním o zemi, kde hrdinové nebudou nazýváni vrahy.

Sebereflexe: Může konzervativec sáhnout k násilí?

Teroristický čin norského psychopata je obrovskou tragédií pro norskou demokratickou levici. Na ostrově, kde měla letní tábor mládežnická organizace sociálně-demokratické strany, možná zahynulo několik budoucích premiérů, ministrů, myslitelů či novinářů norské levice. Tato tragédie je ovšem pohromou také pro konzervativní pravici v Evropě, protože tento vrah se k jejím myšlenkám hlásí a v očích veřejnosti je může velmi zdiskreditovat.

Předtím, než jsem se dozvěděl, že tento fanatik byl mnohaletým členem nejsilnější norské pravicové strany a funkcionářem její mládežnické organizace, jsem ve svém blogu na základě informací o tom, že jeho (již někým zrušený) facebookový profil byl založen pouze pět dnů před tím, než byl tento čin spáchán, spekuloval o tom, že to může být právě rafinovaný útok na konzervativní pravici v Evropě. (A třeba je, ale nyní předpokládejme, že není).

I se zveřejněním jeho šíleného manifestu je nyní jasné, že v mnoha věcech tento masový vrah má shodné myšlenky s konzervativci, křesťany a pravicově smýšlejícími lidmi. Už před časem – kdy jsem začal vnímat problematiku multikulturalismu, islamizace Evropy a nefunkčnosti Evropské unie, mě napadlo, že je jen otázkou času, než se objeví nějaký nový Hitler, který bude chtít muslimské menšiny z evropských zemí vyhnat podobným způsobem, jako to dělal Hitler s Židy. V souvislosti s islámským terorismem (tehdy, když jeden fanatický pastor z USA chtěl veřejně pálit Korán) mě rovněž napadlo, že se začnou vyskytovat také křesťanští teroristé (fundamentalisté a extrémisté – ti skutečně nebezpeční). Asi se tak již stalo.

Souhlasím s názorem publicisty Jana Schneidera, který uvedl v článku na portálu Česká pozice, že nyní je na čase, aby evropská konzervativní pravice jasně odsoudila tento čin a vyjádřila se v tom smyslu, že takovéto násilné řešení problémů, na které dlouhodobě upozorňuje, důrazně odmítla. Souhlasím, že bychom s tím opravdu neměli mít žádný problém.

Je zřejmé, že člověk konzervativní a pravicový – který se hlásí ke svobodě jednotlivce, vládě práva, ke křesťanským kořenům atp. jasně odmítne teroristické útoky ve jménu těchto hodnot. Ovšem rád bych se zamyslel i nad tím, v jakém případě konzervativec, křesťan, pravičák může sáhnout k násilí.

Samozřejmě v případě, že jste držitelem nějaké zbraně (pistole, nůž, automobil), tak je pochopitelné, že se budete bránit, pokud vás někdo napadne nebo se bude chtít zmocnit vašeho osobního vlastnictví. Ale to s ideami konzervatismu ani tak nesouvisí. Dále je tu příklad americké revoluce z 18. století – tam běžní Američané sáhli k násilí, aby mohli žít svobodně a právě podle konzervativních, křesťanských ale i pravicových hodnot. A třetím případem je ozbrojený odboj – nyní mám na mysli především ten třetí a konkrétně skupinu bratří Mašínů – pokud je mi známo, tak i oni jsou křesťany, konzervativci a pravičáky – a také zabili – v sebeobraně před zločineckým režimem – za konzervativní hodnoty a ideály – svobody, demokracie a vlády práva. Ale také je ještě čtvrtý případ – kdyby například (čistě hypoteticky) vyhlásil Irán západnímu světu (Evropě, USA, NATO) svatou válku a člověk (s ideály konzervatismu, pravice a křesťanství) vyrazil v barvách armády své země chránit západní civilizaci (tu klidně včetně pokojných muslimských občanů západních zemí, kteří respektují její zákony, kulturu a tradice), tak by také bylo v pořádku, že konzervativec sahá k násilí.

Je ale taky dost možné, že mnozí konzervativci dnešní doby by mohli dnešní faktické vlády (na mezinárodní úrovni pokusy o vytvoření globální vlády ze strany OSN, na evropské o kontrolu a regulaci ze strany Evropské unie téměř všeho, na národní úrovni vlády zákulisní mafie a na regionální samozřejmě vlády místních mafií či stalinistů) považovat za zločinecký současný režim a mohli by sáhnout po zbrani. Tady bych viděl obrovské dilema. Ovšem na rozdíl od norského masového vraha by radikálové tohoto typu spíše útočili – ne na bezbranné mladé lidi a jiné civilisty – ale spíše na představitele politické moci, šéfy mafiánů či na zasedání například skupiny Bilderberg nebo samotné sídlo OSN či třeba Evropské komise.

Myslím si, že tato událost je určitou sebereflexí pro konzervativní pravici i v tom smyslu, že bychom se měli více snažit věci ovlivňovat tím, že budeme zakládat vlivná občanská sdružení, mediální portály, vstupovat do demokratických politických stran – více řešit problémy společnosti v parlamentu či na vládní úrovni.

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=202439