Archiv pro štítek: Levicový liberalismus

Touha po svobodě a utváření si vlastního názoru hraničícího až s paličatostí jsou faktory, které mě možná přivedly k politice.

Začalo to někde v šesté třídě, kdy jsem si začínal vytvářet vlastní politický názor (2002). V té době asi nebyla zrovna ideální politická situace, a tak se ze všech stran ozývalo, jak byli komunisti zlatí. Já jsem ještě nevěděl (tak jako, bojím se, většina našich občanů dosud), že zlatí nebyli, nejsou a zřejmě nebudou. V té době jsem viděl jen chleba za čtyři koruny, rekreace a bonboniéry zdarma. Neměl jsem povědomí o milionech obětí, které komunistické režimy napáchaly (a to se ještě jejich zvrhlá utopie nikde nerealizovala…). Později jsem projel další ideologie, jako je fašismus, nacismus a později sociální demokracii (2006). V té době jsem pochopitelně politice téměř vůbec nerozuměl – jak se tvoří, ideologicky, kdo za tím stojí atp. Snad mi má osobní zkušenost s naletěním na něco, o čem nic moc nevím, pomůže chápat lidi, kteří jsou v podobné situaci a jen nemají čas trávit hodiny na internetu hledáním pravdivějších informací. Nicméně po příchodu internetu do naší domácnosti jsem měl možnost začít si prostudovávat různé ideologie, složení stran, programů stran a jejích osobností, jak se politika jeví lidem, co ji z povzdálí sledují. Také jsem byl pod vlivem svobodných a demokraticky smýšlejících lidí, které jsem si oblíbil. Začal jsem objevovat nové směry a přes klasický liberalismus, libertarianismus a zelenou politiku jsem přešel k pravicovému konzervatismu a křesťanské demokracii, na jejichž pomezí se pohybují mé názory již delší dobu.

V souvislosti s tím a s přibývajícími sympatiemi a zájmem o politiku a politologii jsem objevil spoustu serverů – a tak také stránky mládežnických organizací. Nápad vstoupit do některé z nich se objevil na začátku prázdnin 2008, kdy jsem si řekl, že je načase začít žít aktivní politický život a nezůstat jen u psaní článků na vlastní stránky, které beztak nikdo nečte. Tím se prostě nic nezmění. Oslovil jsem proto Mladé konzervativce, Mladé křesťanské demokraty a Mladé liberály, kteří jsou mi ideologicky nejbližší.

Po několika schůzkách se zástupci MK a MKD jsem se rozhodl, že vstoupím do MKD už i z toho důvodu, že se snažím být realistou (čímž se inspiruju T. G. Masarykem) a domnívám se, že v blízké době se neobjeví nějaká absolutně ideální strana, kterou bych mohl podporovat. Práce členů mládežnické organizace je také pomoc v kampani mateřským stranám. Já v těchto podzimních volbách a také ve volbách do EP v roce 2009 (kdy už budu mít volební právo) podporuji KDU-ČSL, tudíž by bylo asi zvláštní být u MK (taky přezdívaných Mladí ODSáci) a podporovat jinou stranu.

Existuje tu ovšem obava, co když se ODS bude chtít třeba i s pomocí ČSSD zbavit KDU-ČSL a bude chtít vytvořit systém dvou stran. Na to bych si mohl odpovědět trochu optimisticky – proč by tou hlavní stranou nemohla být KDU-ČSL jako v Rakousku, Německu či Holandsku?

Se vstupem do MKD přichází spousta výhod, ať už je to účast na různých akcích, seminářích, besedách, předvolebních kampaních, výhoda při studiu na vysoké škole a tedy informace z první ruky, získání kontaktů na místní politiky (ne že bych si dělal naděje o jejich čestnosti atp.) ale také seznámení se s mnoha lidmi podobného věku s podobnými názory, před kterými člověk své názory nemusí skrývat, aby je neurazil, protože na většinu věcí existuje podobný názor a při účasti na akcích také s politology, novináři, historiky, sociology a dalšími intelektuálními elitami. Nemohu opomenout přípravu na reálnou politiku, do které by se později snadněji vstupovalo a vzhledem k tomu, že mi věci kolem mě nejsou lhostejné, je pozdější politická angažovanost velmi reálná – s tím spojené zlepšování komunikačních, rétorických, artikulačních, společenských a dalších schopností.

Může se ale také stát, že středopravicový konzervatismus a křesťanská demokracie jsou pro mé ideologické zakotvení jen dočasný ostrůvek a za pár měsíců či let se má politická orientace změní. Asi by to nevadilo, protože je to jistě organizace demokratická, ze které jde kdykoliv vystoupit.

Proč je důležité nezačínat politiku shora? Myslím si, že je velmi dobré stavět na nějakých základech, mít cestu nahoru protkanou a nějak zakotvenou, mít různé spojence a přívržence, které si po cestě nahoru člověk může vytvořit, kdežto když začne ve velké politice jakoby na zelené louce, pomyslná dutá pyramida se může lehce zbortit.

A co jiné organizace. Mladá občanská platforma – považuji ji spíše za velmi pravicovou, na mě až moc, navíc nemá mateřskou stranu a to asi není to nejlepší řešení. Mladí sociální demokraté mi nejsou již ideologicky blízcí, navíc si nejsem jistý, zda berou politiku nějak vážně (jistě někteří ano), Mladí zelení mohou být sympatiční a v některých věcech blízcí mým názorům, ale v těch stěžejních asi ne a o KSM či nějakých mladých národovcech se není třeba v mém případě zmiňovat.

Budeme-li lidé s předsudky, a to já jako mladý a nevyzrálý člověk jsem ještě také, nabízí se otázka, zda mi nevadí křesťanští v názvu. Mám dojem, že mé předsudky již na takovéto úrovni nejsou, navíc se snažím hledat si cestu k teismu, už i proto čí je vítězství Česko jako symbol ateismu. Navíc jak v MKD, tak v KDU-ČSL není podmínkou být věřící, jen ctít křesťanské hodnoty, což zase takový problém není.

Na závěr bych rád deklaroval, že se vstupem do politiky budu stát na straně pravdy, hodnot strany, čestnosti atp. Nebudu podporovat špínu a špatnost chování jednotlivých lidí organizace, strany, klubu jen proto, že jsem s nimi ve straně. I když samozřejmě v některých situacích, které nebudou příliš vážné, a bude například před volbami nebo bude existovat podezření z účelového poškozování strany zevnitř atp., mohu být loajální. Také se budu snažit být velmi opatrný a pochopitelně budu velmi podezíravý ke svým kolegům a dalším, protože jak známe naše politické prostředí, pohybují se zde různí lidé, kteří sbírají cokoliv na kohokoliv, aby to mohli kdykoliv použít a v případě, kdy bude člověk prosazovat věc, která se jim nebude líbit, jistě dojde k vydírání. Věřím, že všichni slušní a čestní lidé, co ctí podobné hodnoty jako já, toto vše pochopí a pokud se naskytnou v situaci, že by něco fakt pokazili, nebudou to skrývat a budou se chovat zodpovědně.

Jistě, že i v KDU-ČSL je mnoho prospěchářů, zločinců a špatných lidí, ale je výzvou pro nás mladé, kteří chceme být slušnými, abychom se nenechali zastrašit, nepřistupovali na jejich hry a místo toho se naopak snažili je vytlačit do pozadí a na zodpovědná místa dosadili schopné a zodpovědné lidi hodné své funkce.

Středopravicová konzervativní a křesťansko-demokratická síla bude mít v následujících padesáti letech svou nezastupitelnou roli ve stále více se levicově-liberalizujícím světě podléhajícím materialismu, komerci a konzumnímu způsobu života.

Návrat Miroslav,  30.10.2008