Komunisti – 2. stránka

A ať generální stávka trvá… 41 let!

„Já bych si moc přál, aby ta generální stávka byla, aby nebyla dvouhodinová, aby byla třeba týdenní,“ řval dnes na Václavském náměstí nejviditelnější boss českých odborů Jaroslav Zavadil. A jak to všechno začalo? „Úterý 24. února (1948, pozn.) ve 12 hodin začala generální stávka, které se zúčastnilo 2,5 milionů pracujících. Měla pomoci prosadit sociální a ekonomické požadavky.“

Ano, slyším vaše slova. Nechcete návrat komunistů ani totalitu. Chcete jen prostě lépe žít a myslíte si, že kvůli této špatné vládě se vám to nedaří. Chápu to. Kdysi jsem tak taky uvažoval. „Nejsem tak šťastný, jak bych chtěl, nemám tolik peněz, kolik bych chtěl, nemám takové politiky, jaké bych chtěl, nemám takové spoluobčany, s jakými by se mi žilo lépe a vůbec – kdo to má všechno vydržet, už je toho moc!“ Ano, i takhle se dá uvažovat.

Nebo takhle: Jak můžu být šťastnější? Která životní filozofie, náboženství či psychologický směr mi v tom může pomoci? Jakou knihu si o tom mohu přečíst? Jaký článek, film, člověk mi s tím pomůže? Jak mohu vydělat více peněz? Z těch, kdo to již poctivě a z ničeho dokázali, kým se mohu inspirovat? Jak mohu já konkrétně s tím, co už umím, zařídit, abychom měli lepší politiky? Sakra, není tam nikdo lepší, není už konečně řada na mně? Jak mohu zlepšit náladu ve společnosti? Jak mohu pomoci druhým, aby žili lepší životy, a měli jsme se tady všichni lépe? Jak se mohu zbavit stresu? Jaké věci mohou zlepšit mou odolnost vůči němu?

Ne, dámy a pánové, mí spoluobčané, žádný odborář, žádný šéf komunistů, žádný nový charismatický vůdce ani s těmi nejlepšími slovy či nápady nás nespasí. Žádný další mesiáš už nepřijde. Teď je to všechno na nás. My, každý sám u sebe musíme začít a měnit tento svět zevnitř.

A pokud namítnete, že to je sice možná pravda, ale tato vláda je prostě objektivně strašná, tak s vámi budu souhlasit. Je hrozná. A ta, co přijde po ní, bude pravděpodobně ještě horší. Ale taky tomu tak být nemusí. Možná se nám podaří, že najdeme dostatek schopných a lepších lídrů a v dalších volbách je tam dostaneme. Však přemýšlejme – co můžeme ještě dnes udělat pro to, abychom tuto vládu zlepšili? Víte, jak by to mohla dělat lépe? Víte, jak na to Nečasovi dodat odvahu? Tak mu napište!

„Buďte tou změnou, kterou chcete vidět na tomto světě.“ Mahátmá Gándhí

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Anor_1948

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/203915-vlada-je-zkorumpovana-a-mela-by-odejit-tvrdil-zavadil/

Zlatí komunisti! Já to tež říkám! Čest práci, soudružko!

Všichni jsme naštvaní. Jak sami na sebe, tak na naše spoluobčany, tak na naše politiky, tak na současnou vládu! Píše se rok 2012. Je to už pár desítek let od dob, co se za názor, vyznání či svobodné myšlení vraždilo. Kdy takhle vraždila naše vláda. Dob, kdy naše vláda masivně kradla soukromé majetky vlastních občanů. Dob, kdy naše vláda odměňovala nespravedlivé, a trestala spravedlivé. Tyto strašné doby jsou pryč, ale ne vše z toho je pryč a do budoucna to může být ještě horší!

Nečasova vláda nevraždí své politické odpůrce. Nečasova vláda může kdykoliv padnout. Nečasova vláda nemá snad ani jednoho ministra, za kterého by kdokoliv z občanů mohl dát ruku do ohně. Nečasova vláda zadlužuje naše děti, zvyšuje daně a vytváří další nesmyslné zákony, které zvýší nezaměstnanost. Nečasova vláda není schopna důrazně zatočit s korupcí. Ale – Nečasova vláda po volbách skončí. A přijde jiná vláda.

Píše se rok 2012 a rozhovor z nadpisu lze slyšet mezi obyčejnými lidmi ve vlaku, na ulici, v hospodě, nedej Bože i na akademické půdě. Je to strašné! To je ale jedna věc. Vy, co to dneska taky říkáte, jste naštvaní a myslíte si, že volba KSČM je řešení pro všechny problémy naší země, světa a Vaše osobní, ještě chvíli čtěte.

Co očekáváte, že se stane, když zvolíte komunisty? Nastane ráj na zemi? Přestaneme se zadlužovat? Vrátíme se před rok 1946, kdy tato země patřila mezi nejvyspělejší na světě? Rohlík bude stát 0,1 korun? Zničíme korupci? Ale no tak! Dobře víte, že kdybyste sami byli „tam nahoře“, tak byste kradli ještě víc akorát chytřeji! To není o „těch nahoře“! To je o nás všech! Tu změnu musíme učinit sami ve svých životech. Začít být poctiví, finančně zodpovědní, mít silný chrakter, nebát se bojovat se zlem na všech úrovních a ovlivňovat okolí k lepšímu – i politiku! Zkrátka začít každý jediný z nás u sebe!

Ale, co se opravdu stane, pokud si většina národa zvolí komunisty a oni budou vládnout? Všichni mafiáni z KSČ, kteří po Listopadu nalezli do ODS, aby mohli dále beztrestně rozkrádat tuto zemi, nalezou zpátky do KSČM – a vše bude stejné a ještě horší. Víte, proč horší? Protože ti slušní tuto zemi opustí. Udělají to co nejdříve, aby nebyli popraveni, zatčeni či pronásledováni. A ve chvíli, kdy nejslušnější, nejschopnější a nejvzdělanější lidi z této země utečou, pak Vám nezbude nic jiného než bída, diktatura a otroctví. V takovém případě – Bůh s Vámi!

Takže přemýšlejme a nedělejme to! Tentokrát nám už Západ pomoci nemusí.

Může revoluce v ČR něco změnit?

Revoluce vždy něco změní. Otázkou však je, zda to změní k lepšímu. Problém České republiky není ani tak v současné vládě, ani v politice či státních institucích. Ten základní a zásadní problém je ve společnosti samé. V každém jednotlivci, v hlavě každého z nás. Dalo by se říci, že jsme společensky, politicky a psychicky nemocní. No a dnešní protestující si myslí, že šokovou terapií – svržením vlády a prezidenta se něco vyřeší. Ano nebo ne?

Dejme tomu, že by se v následujících dnech do protestů začalo zapojovat stále více lidí. (Teď odhlédnu od toho, že v čele protestů je extrémní levice, protože důvod vyjít do ulic a chtít něco změnit má jistě každý občan). Tak třeba by se i povedlo svrhnout Nečasovu vládu (protože bude hlasování o nedůvěře a Věci veřejné se mohou zachovat všelijak). No, třeba by se pak podařilo sestavit úřednickou vládu nestranických odborníků (co na tom, že by jen přerušili členství ve straně po dobu funkce). Co by se tím změnilo?

Takovým oprávněným požadavkem, který by mohli občané vznést, by bylo vyhlášení nových, předčasných voleb, ale s tím, že se změní volební systém a třeba se posílí prvky přímé demokracie (i s možností zjednodušit institut referenda). No, ale co potom? Budou nové volby – zvolíme si ČSSD, která je schopna nás zadlužovat v době ekonomického růstu a méně korupčních kauz má jen proto, že byla u moci kratší dobu, ta bude vládnout s komunisty, a aby to bylo ještě šílenější, tak třeba i s Bobošíkovou. Ale co se tím změní? (Dobře, to je ta varianta, kde jsou jen nové volby bez změny volebního systému, ta horší je zrušení politických stran – a pak co? Všichni povinně do Národní fronty, pardon rady?).

Co ale ten argument, že ke změně poměrů v ČR stačí vyměnit politiky? Ano, je zřejmé, že kdyby na postech těch současných lidí (čest výjimkám!) byli lidé morálně silní, se silným pocitem osobní odpovědnosti, vnitřní integrity a slušnosti, tak by byla spousta věcí o mnoho lepší. A to nejen na funkci prezidenta, premiéra, ministrů, poslanců, hejtmanů, primátorů, ale také na pozicích šéfů různých úřadů, šéfů policistů, státních zástupců, soudců atd. (proto jsem pro jejich přímou volbu), ale problém je v lidských zdrojích. Vždyť my takové lidi nemáme! Komunisti je systematicky zničili a takoví lidé se teprve rodí. Nemáme staletí budovaný silný morální charakter. Kdokoliv tam dneska vleze místo nich, tak je jen otázkou času, kdy začne krást taky. Ale nemusí to být zase tak úplně pravda.

V naší zemi je i dnes spousta slušných lidí, kteří by se mohli těchto zodpovědných pozic ujmout, kteří třeba nemají práci, ale chtěli by něco změnit – k lepšímu! Takže je dost možné, že kdyby na těchto místech byli takovíto lidé, tak bychom se tu měli všichni lépe. Jenže, proč tam ti lidé nejsou? Mají strach? Jsou zaneprázdnění sledováním Ordinace nebo Ulice?

Takže, třeba se povede lidem v této zemi donutit současné garnitury, aby se poroučely, spoustu z nich taky pozavírat (ale nutně pod podmínkou spravedlivého soudu!), třeba se dostanou do vedení této země. Podobně jako při takovém otřesu režimu v roce 1989, kdy se pak do vedení této země dostalo spousta slušnějších a schopnějších lidí – a pak se stáhli. Nebo zkazili.

Uvědomme si ale všichni jednu podstatnou a důležitou věc – je to dlouhodobý proces!

Vím, že si myslíte, že je třeba to řešit hned – že už toho máte prostě dost, ale dávejte si velký pozor na to, jací lidé se stavějí do čela těch protestů (a psychologové by mohli vykládat o tom, jaký typ lidí se do vedení přirozeně žene jako první)! Bude to trvat měsíce, roky, desetiletí, než bude naše země lepší. Od roku 1918 klesáme strmě dolů, někdy více, někdy méně. Vůle to otočit směrem nahoru bude stát spoustu práce, námahy, času, energie a sebeobětování! Ale do toho! A opatrně, důrazně a zodpovědně! A s vědomím, že zhruba 90 % světa je na tom stále hůře než my!