Volte KDU-ČSL, ODS, Svobodné a TOP 09. Proč?

Nebo zelené a Piráty. A naopak – nevolte komunisty, zemanovce ani socialisty. Koho volit? Koho nevolit? A z jakých důvodů?

Tyto volby jsou mimořádné. Nejen předčasné, ale dost možná i historické. Dav si žádá krev a několik hlupáků vycítilo příležitost postavit na tom své politické kariéry. Budiž. Ani v české historii to není poprvé.

Snad to teď vidíme jen všechno černě a Češi populistické sliby prohlédnou a v příštích volbách už budou vědět, že žádný Zeman, žádný Babiš ani žádný Okamura nás nespasí. Pokud teda nějaké příští volby budou. Co pro to můžeme udělat? Volit ty strany, které budou v příští sněmovně plnit roli konstruktivní, demokratické a občanské opozice.

Strany, které má smysl volit, a dostanou se tam:

KDU-ČSL

Tři roky byla mimo sněmovnu. Měla příležitost očistit se od lidí, kterým jde jen o moc. Kandidují za ni osobnosti, které něco dokázaly v osobním, občanském, profesním nebo i politickém životě – třeba na komunální úrovni. Je zárukou toho, že bude bránit demokracii a svobodu. Že zároveň nepůjde na ruku kmotrům. Její program je středový. Jejím vzorem jsou německé CDU a CSU, kterým voliči opakovaně vyjadřují důvěru v několika volebních obdobích po sobě. Navíc – to asi není ani tak názor jako spíše fakt – u křesťanských demokratů se dá předpokládat, že díky svým hodnotám jsou to lidé, kteří umějí makat. A spíše poctivě a zodpovědně.

Pokud o volbě KDU-ČSL přemýšlíte a stejně jako já ještě váháte, čtěte dále – Chtěl bych volit KDU-ČSL, ale…

ODS

Vzhledem k tomu, že můžeme očekávat její nízký volební výsledek (6-10 %), a protože i voliči ODS umějí kroužkovat, dá se předpokládat, že v příští sněmovně za ni zasednou spíše důvěryhodné osobnosti, ne kmotři. Je to strana, která má umírněný středo-pravicový program, která se hlásí k liberálním a konzervativním idejím, a která v následujících letech bude plnit důležitou opoziční roli. Kromě programu a idejí má také okolo 21 tisíc členů. A přestože tyto volby rekordně projede, tak pokud se jí podaří nastartovat podobný očistný proces jako lidovcům, bude i do budoucna zavedenou demokratickou stranou, která není jen na jedno použití, ale která generuje schopné lídry a důležité myšlenky.

Pokud se nudíte, tak argumenty pro a proti volbě ODS si můžete přečíst tady – Chtěl bych volit ODS, ale…

TOP 09

Další ze stran, která se v příští rudé a populistické sněmovně bude zastávat hodnot západní civilizace. Bude důležité, aby i ona měla co nejvíce opozičních poslanců, kteří budou alespoň zdůrazňovat to, že některé věci se mají dělat jinak a jak. Před třemi lety se zdálo, že je to jen jednorázová marketingová strana, že po odchodu Karla už z ní nic nezbude. Není to dle mého tak úplně pravda. Její program je poměrně kvalitní. Trošku připomíná německou CDU. A od svých konkurentů z řad ANO, ODS, Svobodných, KDU-ČSL, SZ i ČSSD se dokáže odlišit. Navíc jejím příštím předsedou zřejmě nebude Kalousek, ale spíše někdo jako je Leoš Heger.

Strany, které má smysl volit, přestože se tam pravděpodobně nedostanou:

Svobodní

Bylo by krásné, kdyby se Svobodným podařilo překonat 5% hranici. Ačkoliv jejich vesměs klasicky liberální program působí v době sociálního státu spíše jako taková pravicová utopie z kvalitních politicko-filosofických textů, v debatách ČT z jednotlivých krajů mi jejich odlišný pohled na věc chyběl. Pokud bychom je ve sněmovně měli, byla by česká pravice sice rozštěpená podobně jako ta slovenská, ale měla by další posily. Hlasy pro svobodu.

Přemýšlíte-li stejně jako já i nad Svobodnými, čtěte dále – Chtěl bych volit Svobodné, ale…

 

Strana zelených

Melouni a neomarxisti? Ne tak docela. Čeští zelení se sice pod vedením Ondřeje Lišky či Matěje Stropnického posunuli doleva, nicméně lze i u nich očekávat, že se budou zastávat právního státu, demokracie a svobody. Že budou bojovat za transparentní státní správu a připomínat některé postmateriální hodnoty.

Piráti

Oni si sice sami nevěří na 5 %, ale mohli by se stát zajímavým překvapením voleb. Přestože zdaleka nesouhlasím s jejich programem, jsou mi podobně jako zelení nebo Svobodní v něčem sympatičtí – spontánní kampaň, která jde zespodu, podpora z řad občanské společnosti i nastolování témat, kterým ostatní strany zatím moc nerozumí. A i u nich se dá očekávat odpor k autoritářské vládě, stejně jako boj za transparentnější státní správu.

Strany, které by mělo smysl volit, ale určitě se tam nedostanou:

Koruna česká

Kdyby situace nebyla tak vážná a demokratické strany, které v příští sněmovně usednou, by nepotřebovaly každý hlas, klidně bych monarchisty volil. Nejenže mi na volební kalkulačce vyšli opakovaně snad pokaždé, když jsem si ji dělal, ale také mám takové intuitivní tušení, že ideje, za které se Koruna česká staví, jsou tím, co by naše země potřebovala. Parlamentní monarchii postavenou na hodnotách západní civilizace. Jenže KČ se tam nedostane a je škoda, že její zástupci nekandidují strategicky chytře na kandidátkách KDU-ČSL či TOP 09. V tuto chvíli je hlas pro KČ zbytečně vyhozeným hlasem.

Strana soukromníků ČR

Živnostníci a malí podnikatelé hájící zájmy svého stavu. V době marketingových stran zajímavá pochoutka pro politology. Středopravicový program, na kandidátce i lidé z Konzervativní strany. Kdyby nehrozila rudá ústavní většina s Babišem a Okamurou k tomu, byla by to určitě dobrá volba. V tuto chvíli je to opět zbytečně vyhozený hlas. Bohužel.

Strany, u nichž se voliči zřejmě opět nachytají:

ANO

Je krásné poslouchat naštvaného Babiše, jak tvrdí, že za jeho řízení bude líp. Dokonce má i podporu respektovaných podnikatelů, celebrit i osobností z občanské společnosti. Jenže pravicový volič by měl na emoce a podvědomí zacílenou kampaň umět prohlédnout. Měla by jej znepokojovat slova o řízení občanů politiky, o vedení demokratického státu jako firmy, o tom, že demokracie je problém, že kapitalismus je problém, že umějí dát lidem práci atp.

Měl by se znepokojovat také nad odmítnutou inzercí v Babišem ovládnutých novinách, nad jeho neschopností vyvrátit svou spolupráci s StB, nad tím, že z kariérních důvodů vstoupil do KSČ a ještě se drze vymlouvá na to, že jej k tomu donutila jeho matka, nad tím, že většina budoucích poslanců za ANO nemá politické zkušenosti nebo nad tím, že je ze sálu gorilami vyhazován někdo, kdo má nepříjemné dotazy. Popřemýšlet i nad tím, co je na – za pochodu program měnícím – ANO tak pravicového a jak to vlastně v historii vypadalo, když se k moci dostávaly fašistické strany.

Čtěte dále – Měl by pravicový volič podporovat Babišovo ANO?

Úsvit

Každému z nás vadí, že je tady korupce a bor*el. Někteří však věří tomu, že si stačí zvolit silného vůdce, a vše rázem zmizí. Tomio Okamura je ukázkou potenciálně nebezpečného demagoga. Pokud se do sněmovny dostane, pravděpodobně zůstane v opozici a jeho voliči si začnou naříkat – „vy už tam jste, ale pořád se nic nezměnilo. My pořád zažíváme negativní emoce, a ráj na zemi stále nenastal. Už vám nevěříme.“ A hvězda Tomia zase pohasne. Doufejme.

Nechápejte mě špatně, taky bych si přál, aby s tím bord*lem u nás někdo něco udělal, ale to nebude ten, kdo nejvíc řve. To bude každý z nás dělající mravenčí práci v našem okolí a taky v našich vlastních životech.

Strany, které nemá smysl volit

Moc bych si přál, abychom i u nás měli vyspělou a zodpovědnou sociální demokracii západního typu, která uznává vládu práva, svobodný trh, úctu ke svobodě jednotlivce a odmítá se vést na vlně primitivního populismu. Jenže u naší ČSSD platí dvojnásob, že to nebyli pouze sociální demokraté, kdo se kdysi vyvinul ze socialistického hnutí, ale že to byli také revoluční komunisté.

Tajná předvolební schůzka se stalinistickou KSČM asi nebude jen geniální trik, jak vyhecovat pravicové voliče, aby k těm volbám přece jen šli. Špičky ČSSD zadním zatímco špičky komunistů předním vchodem budou spíše předzvěst něčeho většího, hrozivějšího. Pro voliče naší nedemokratické a Zemanovi pokorně sloužící levice mám pár dotazů:

Otázky pro voliče ČSSD:

– skutečně vám nevadí paktovat se téměř 24 let od Listopadu s komunisty?

– opravdu si myslíte, že program sociální demokracie je dlouhodobě udržitelný?

– volíte ČSSD proto, že je to zodpovědná volba pro naši společnou budoucnost, nebo jen kvůli vlastnímu aktuálnímu prospěchu?

– už jste zapomněli na kauzy z dob socialistických vlád, na nezodpovědné zadlužování v době ekonomického růstu, na dobu opoziční smlouvy?

– co říkáte na to, že je to snad jediná česká strana, která jde do koalice opravdu s každým?

– a skutečně vám nevadí, že je to strana, která je ochotná se do jednoho člověka podřídit šílenému Zemanovi?

Otázky pro voliče SPOZ:

– chléb a hry – co to znamená?

– přemýšleli jste někdy nad tím, kolik utrpení se na světě stalo pod vedením arogantního autoritáře?

– kdo zemanovce sponzoruje?

– co napojení na Kreml?

– už jste zapomněli na dobu normalizace?

Otázky pro voliče KSČM:

nestydíte se?

– zjišťovali jste si někdy, co je vaše strana zač?

– četli jste někdy stránky typu – www.totalita.cz?

– co byste si mysleli o Němcích, kteří by v roce 1969 chtěli volit nacisty?

– víte o tom, že ani tato KSČM není stranou bez korupčních kauz?

– máte alespoň kousek slušnosti, snahy hledat fakta a pokory přiznat si, že vaše volba není správná?

Závěr

Řadu stran jsem zde ani nejmenoval. Jednoprocentní hranici sice mají šanci překročit ještě národovecko-konzervativní Hlavu vzhůru s – kmotrů se zastávajícím – Klausem na billboardech či národně socialistcká DSSS, nepředpokládám však, že někdo soudný by jejich volbu vůbec zvažoval. A ostatní strany jsou naprosto marginální, přestože KAN s volebním spotem se Zdenou Mašínovou nebo komunálně-občanská Změna by taky stály za zmínku. Ne však za propadlý hlas.

Tyto volby budou pro naši zemi extrémně důležité. Jestliže dnes vtipkujeme o tom, že bychom si měli užívat těch posledních několik hodin svobody a demokracie, soudruzi v SPOZ už možná přemýšlejí, jak zařídit, aby nám úsměv na tváři pěkně zamrzl. Tak jak se za podivných okolností naše země zbavila Nečase, přejde o víkendu na čas zimní.

Volme tak, aby naše děti nemusely vyrůstat v Kremlofertu!

Čtěte také: 

Chtěl bych volit Svobodné, ale…

Strana klasického liberalismu. Obhajující rovnost, svobodu a spravedlnost pro všechny. Nezatížená skandály ani korupcí. Dokonce s chytrým vnitrostranickým systémem. Skutečná pravice, která má šanci dostat se do sněmovny. Je ale chytré volit Svobodné?
V programu mají řadu dobrých věcí. Člověk intuitivně cítí, že přesně tak by to mělo být. Že idea nadčasově svobodné společnosti si přímo žádá takový program. Co z něj má podle mě smysl?
– zrušení daně silniční, z elektřiny a uhlí, dědické, z převodu nemovitostí
– zrušení daně z příjmů fyzických osob
– a s tím spojené rušení zbytečných dotací
– úsilí vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní
– zrušení některých úřadů a snížení zatěžující byrokracie
– legalizace tzv. švarcsystému
– finanční ústava a lidové veto při zvyšování daní
– obecně pak snaha odstraňovat nepotřebné věci, kterými nás stát dnes zatěžuje
Svobodní mají ale i jednu další výhodu. Snad je to dáno jejich úctou ke svobodě. V jiných stranách se často vytvářejí volební kandidátky shora dolů. Nějaké dávno navolené orgány tam rozhodují o tom, kdo a v jakém pořadí bude za jejich stranu kandidovat. Krásný potenciál pro klientelismus a vnitrostranické vydírání.
U Svobodných je to jinak. Mají primární volby. Na rozdíl od jiných opravdové. Tedy ne pouze podle názvu. Členové a registrovaní příznivci mají právo na internetu hlasovat o tom, jaké pořadí budou ve volbách jejich kandidáti nakonec mít. Systém, který je hoden demokratické a svobodné strany.
Ne vše je růžové
Jenže pak tady máme věci, které jsou poněkud problematické, které stojí za úvahu, a které Svobodní budou muset být schopni politicky i filozoficky obhájit. Neříkám, že to nedokážou. Podle mě jsou to – kromě jiných – například tyto:
– zrušení minimální mzdy
– referendum o vystoupení z EU
– prosazení výjimky z nutnosti přijímat euro
Ano, argumenty klasického liberalismu o nesmyslnosti minimální mzdy jsou velice přesvědčivé. Jenže, skutečně je minimální mzda jen socialistický nesmysl, který zbytečně dusí ekonomiku a omezuje některé lidi v práci? Opravdu by nemohlo dojít k tomu, že velké nadnárodní korporace budou mzdu snižovat a snižovat? Stejně tak bude samozřejmě klesat i nezaměstnanost, pár továren se přesune z Číny k nám a Češi, tak zvyklí se přikrčit, když je to potřeba, se přizpůsobí.
Nebylo by v takovém případě přece jen lepší, aby ten tlak probíhal opačným způsobem? Že když lidé nebudou schopni si najít levnou práci, tak se pokusí rekvalifikovat a postupně dosáhnou na lépe placená pracovní místa? Víte, jde tu o to, že ty sociální rozdíly, které by mohly zrušením minimální mzdy vzniknout, nejsou pro obecné zdraví celé společnosti ze sociálně-psychologického hlediska úplně ideální. Nebo nic takového nehrozí, moje úvahy tímto směrem jsou mylné a vše je jinak?
Hlavní téma Svobodných: svoboda nikoliv euroskeptismus
A co Evropská unie? Ta má jistě řadu problémů. I ti největší eurofederalisté i tzv. eurohujeři si dnes musejí pokládat otázku – kam jsme to dopracovali? Je to vůbec udržitelné? Je to řešitelné? Není to celé postavené na hlavu? Nebylo by lepší vystoupit? Přece jen Evropané nejsou Američané a lze očekávat, že trend bude směřovat spíše k ještě větší centralizaci, k ještě větší roli státních institucí v našich životech. Nemluvě o tom, že – ač se to nezdá – dnes jsou v EU ještě stále u moci strany, které v Evropě považujeme za pravicové.
Jenže my jsme v Česku. Naše ekonomika je v současnosti navázána na země EU. Navíc se nabízí možná nepatřičná řečnická otázka – jsou lepší čeští politici a úředníci, nebo ti (západo)evropští? Skutečně jsme na tom lidsky, ekonomicky, geograficky i systémově tak dobře jako Švýcaři, Norové nebo Britové? A co naši rusofilové? Nebylo by přece jen lepší měnit EU zevnitř? Nemluvě o tom, že pro rozumného pravicového voliče to není boj proti Evropské unii, ale svoboda, co jej bude zajímat. Ty nerozumné Svobodným stejně přebere Bobošíková.
A co to euro? Možná je celý jeho koncept jen nebezpečný nesmysl. V každém případě jsou tací, kteří argumentují, že by pro nás bylo pragmatické, kdybychom jím dnes taky platili. Skutečně se nám to nevyplatí? Jaká jsou pro a proti?
Možná jsou tyto moje otázky v podobné argumentační rovině jako hlášky Petra Macha o tom, že za všechny naše problémy může EU. Nevím, jsou lidé, co to ví lépe a je důležité, abychom o tom diskutovali. Nebudou to totiž ani tak volby do Evropského parlamentu, které rozhodnou o vztahu ČR k Evropské unii. Budou to tyto sněmovní volby, z nichž vzejde příští vláda, která bude na půdě EU naše zájmy prosazovat.
Volební strana nebo intelektuální sekta?
Ani Svobodní však nejsou stranou ideální. Její představitelé často působí až příliš dogmaticky, téměř až sektářsky. Skoro jako takový intelektuální či akademický klub. Moc výrazných osobností taky nemají. Jejich program je velice nekompromisní, na evropské poměry možná až radikální.
Je sice možné připsat jim k dobru, že ve chvíli, kdy se spekulovalo o vzniku slepence okolo Václava Klause, připojení k němu dopředu odmítli. Ovšem těžko říct, zda to taky není jen promyšlená taktika, zda dopředu nevěděli, že Klaus nakonec přece jen kandidovat nebude. V každém případě, ve chvíli, kdy to vypadalo, že svoboda je pro Svobodné více než Klaus, mi začali být velice sympatičtí.
Je volba Svobodných strategicky prozíravá?
Řada lidí si myslí, že Svobodní se do sněmovny nedostanou. Je to možné. Dokonce pravděpodobné. Jenže stát se může ještě jedna věc. Něco podobného, co těsně před prezidentskými volbami dokázala kampaň Karla. Překvapivě dobrý závěr. Něco, kdy si pravicoví voliči řeknou, že už nadále nebudou volit mediálně menší zlo v podobě ODS a TOP 09. Nenachytají se ani na Babišovo ANO. KDU-ČSL pro ně nebude dostatečně pravicová a Okamurův Úsvit dostatečně při smyslech. Korunu českou, Stranu soukromníků a další budou právem považovat za sice zajímavé, ale vyhozené hlasy.
A tak si to spočítají. Uvědomí si, že sice nejsou tak vpravo jako Svobodní a ani téma EU pro ně není tak důležité, ale pokud by se Svobodní do sněmovny dostali, mohou být důležitým opozičním hlasem, jehož názory bude potřeba slyšet. Místo toho, aby naštvaně zůstali doma, k volbám nakonec půjdou a hodí to Svobodným. Alespoň na protest. Na ukázku toho, že pravicový volič u nás existuje, jen nemá koho volit. A i kdyby se tam nakonec Svobodní nedostali, 4 procenta jako signál taky nejsou k zahození.
Jenže, existuje taky několik dobrých důvodů, proč to přece jen nedělat. Náš ústavní a parlamentní režim, možná i celé svobodné a demokratické zřízení se ocitá na historické křižovatce. Dokonce se volby symbolicky konají okolo dvou zajímavých dat spojených s naší historií. Náš hlas pro Svobodné by taky mohl způsobit ústavní většinu tvrdé české levice. A v takovém případě by přece jen mohlo být chytřejší zuřivě kroužkovat na kandidátkách TOP 09 a ODS, které se do sněmovny dost možná dostanou.
I když, nabízí se otázka – nemůže to potom být spíše opačně? Kdyby náš hlas a těch, které pro stejnou volbu přesvědčíme, byl tím rozhodujícím o tom, zda se Svobodní do sněmovny dostanou, nebo nedostanou, čím bychom způsobili levicovou ústavní většinu?
Jsou Svobodní budoucností české pravice?
Strana svobodných občanů má v české politice jednu výhodu. Není to strana privilegií. Není tím typem pravicové strany, která by chtěla prosazovat výhody jedné sociálně-ekonomické skupiny na úkor nějaké druhé. Není to pravice pro nadprůměrně příjmové, vysokoškolsky vzdělané, pro lidi s dobrými konexemi. Naopak. Na rozdíl od ODS a TOP 09 má potenciál být pravicí pro obyčejné lidi. Tak jako tak, tato volba nebude vůbec snadná.
Čtěte také: