Sním o zemi, kde hrdinové nebudou nazýváni vrahy

Hrdinové odcházejí, zločinci zůstávají i nadále ve sněmovně a ještě jim rostou preference. Je to mu již rok, co zemřel československý hrdina Milan Paumer a nyní zemřel další ze skupiny bratří Mašínů Ctirad (Radek) Mašín. Český velvyslanec v USA i ministr obrany budou účastni na jeho pohřbu. Komunistická a socialistická opozice nesouhlasí, ale nejen ona. Společnost je rozdělena. A neměli bychom se stydět, že náš hrdina na vlastní přání nebude pohřben v naší zemi?

Ano, účastníci třetího odboje, odvážní chlapci ze skupiny bratří Mašínů jsou hrdinové! Můžete prskat, můžete manipulovat, můžete nesouhlasit, ale to je tak všechno, co na tomto faktu změníte.

Dokonce demokratická strana – ČSSD – má problém s tím, že vláda chce této skupině – jedněm z mála našich hrdinů – udělit vyznamenání. Tuto odvahu již před časem projevil bývalý premiér Topolánek. Naopak zbabělost v této věci projevili oba čeští prezidenti Václav Havel i Václav Klaus. Ale není to jen česká komunisty zmanipulovaná nebo věc jinak nechápající levice, která nesouhlasí s tím, že se jedná o hrdiny. Někteří sice nemají tu drzost nazývat je vrahy, ale poměrně často se setkáme i s tím, že příznivci pravice jejich odboji nerozumí a nedokážou jej ocenit.

A teď se zeptám těch, kteří jste o jejich činnosti něco četli – např. Odkaz od Barbary Masin, kteří jste na toto téma mnohokrát diskutovali a četli různá fakta a různé názory, kteří jste jejich čin pochopili, kteří si uvědomujete, že svoboda je důležitější než život – nestydíte se – tak jako já – za český národ, že jeden z mála našich hrdinů nebude pohřben v jeho rodné zemi, bývalé vlasti – a to na vlastní přání?

Za to americká společnost si svých hrdinů vážit umí – a jedním z amerických hrdinů byl i Ctirad Mašín – protože bojoval v americké armádě a bude tak pohřben jako válečný veterán se všemi poctami.

Divíte se, proč se vlastně Mašíni odmítají vrátit zpátky do České republiky? I za cenu, že už svou vlast nikdy neuvidí? Pojďme se třeba zamyslet nad tím, proč je v české justici 70 % soudců s komunistickou minulostí – včetně předsedy soudu ústavního, proč komunistům neustále stoupají preference, proč vládnou v několika krajích, proč slušnost je v naší zemi slabostí a malost a podfukářství naopak ctností, proč se ohledně činů skupiny bratří Mašínů odvíjejí hysterické diskuze?

Řeknu to tedy znovu – a věřím, že se všemi svobodnými lidmi – sním o zemi, kde hrdinové nebudou nazýváni vrahy.

O čem je politika?

Když jsem včera viděl pořad Vládneme, nerušit, zhrozil jsem se. Myslel jsem, že

nejhorší doba po listopadu je nyní. Tam jsem zjistil, že daleko horší byla v době
opoziční smlouvy a dnes jsem při citátech Jiřího Paroubka zjistil, že daleko horší
než teď byla v době jeho a Grossova vládnutí.
Můžeme čekat, že ODS vezme svůj program, své ideje do svých rukou a začne se
jich držet. Mafiány z politiky vyžene a ministry, poslance, senátory, členy strany,
hejtmany, primátory, starosty, zastupitele a další vyžene ze svých řad, že se prostě
zreformuje?
Co jsem včera slyšel v již zmiňovaném pořadu od pana Macka, dlouholetého
místopředsedu této strany atp. ohledně jeho názoru na politiku, mě utvrdilo, že i nyní
19 let po něžné revoluci, 11 let od opoziční smlouvy se ODS nedá věřit a není
možno pro uvědomělé občany, jak nám odkazuje generál Josef Mašín, ji volit.
„A o čem asi jiném je politika než o penězích a rozdělování moci?“ – toto prohlásil a
někdy v této době. Neskutečné! To jsem si řekl, že na volbu ODS tedy zdaleka
připraven nejsem. Politika je o idejích, ideálech, snech rovnocenných občanů, že
bude svoboda a demokracie a pravicová od levicové se má lišit, že chce co
nejmenší stát, co nejmenší ekonomické výdaje státu a co nejmenší příjmy státu a
ne, že tu máme situaci, kdy se pravice paktuje s USA a levice s Ruskem a Sýrií.
Budí to totiž dojem, že ODS je demokratickou a slušnou stranou. Ale není. To jsem
si včera uvědomil, že zdaleka ještě není a pokud se brzy nereformuje, je čas na její
vymizení z politické scény, resp. jejich lidí, kteří toto vše nectí.
Jakého to zločince máme za prezidenta. Psycholog Albert Ellis sice radí, abychom
lidi negeneralizovali, ale v tomto případě udělám výjimku a ještě si to dovolím. O co
je horší, co včera na Z1 řekl šéfredaktor LN pan Plesl. Že Václav Klaus si potají
dělá naděje, že vyřeší zdánlivě neřešitelnou situaci kolem Lisabonské smlouvy,
obrátí jak se dá (to by asi nebylo poprvé) a doopravdy ho láká to teplé místečko
prezidenta EU. No nevím, jak mu to evropské národy s tradicí spolknou, možná
spoléhá, že už je tam víc lidí, kteří pocházejí z nedemokratických zemí a takové věci
si nepamatují. Snad se mýlí. Pokud to tak ovšem je. Věřil bych tomu a uvidíme, jestli
se tato myšlenka stane skutečností. Třeba mu to nevýjde napoprvé. Představme si,
že ne, že ODS prosadí, aby mohl být u prezidentského koryta až do roku 2018 a pak
by se stal prezidentem EU. To by mohl mít na konci funkčního období
(předpokládejme, že bude na pět let) 82 let?