Archiv pro štítek: Globální cíle

Ano, všichni teď řeší finanční krizi, problémy s národní identitou atd., ale i to možná velice souvisí s tím, jaké jsou vůbec globální hodnoty nebo cíle naší planety. Podle některých už zde dnes máme globální vládu, OSN a jeho instituce něco takového připomínají a reálnou moc beztak drží nadnárodní korporace. Nicméně pojďme se zamyslet nad tím, co máme jako všichni lidé, obyvatelé (později se dostanu k tomu, proč ne občané) této planety společného a jakou budoucnost chceme pro své děti vytvořit.

Co je v zájmu všech lidí této planety? (Nyní vycházím z paradigmatu, že je dobré hledat dobro pro co nejvíce lidí; a neřeším, zda jim to dobro má někdo vnucovat, či si jej mají obstarat sami). Je to mír? Osobně si myslím, že světový mír (byť to zní až úsměvně – a nechci spekulovat, jestli za to můžeme my cynici nebo soutěže krásy) je hodnotou či přáním, o které jde každému člověku.

Asi se taky všichni shodneme na tom, že nechceme být hladoví, že chceme mít nějaké bydlení, že chceme být zdraví. (Ovšem samozřejmě se neshodneme – a podle mě je to zcela v pořádku – na tom, jakými cestami se k tomu dostaneme). Co ještě je takovým společným globálním zájmem (pokud ho tedy hledáte, pokud myslíte jako humanista a „světoobčan“)? Je to trvale udržitelný rozvoj? Ať už v oblasti životního prostředí, tak ve sféře udržitelné porodnosti?

Jakou roli hraje zvyšování vyspělosti, vzdělanosti a inteligence lidstva? Jak důležité je kulturní porozumění a určitá míra tolerance? Do jaké míry jsou univerzální globální hodnotou svoboda, lidská práva, dodržování určitých pravidel?

Pakliže se shodneme, že alespoň některé z výše uvedených hodnot či principů jsou vlastní všem lidem této planety, že jsou našimi cíli, otázkou zůstává, jakými cestami a prostředky je budeme naplňovat. Chceme globální vládu bez existence suverénních národních států? Nebo chceme globální spolupráci jednotlivých svobodných zemí? Měla by o blahu lidstva rozhodovat úzká skupinka (nějakými mechanismy volených či dosazovaných) úředníků, správců, manažerů či politiků? Skutečně je toto tím nejlepším a nejefektivnějším řešením? Protože to, co si myslím, že musíme hledat, je právě takové řešení, které funguje.

Dnes neusilujeme o kapitalismus, svobodu, demokracii proto, že je to nějakým naším úzkým partikulárním zájmem, ale proto, že se v historii nejvíce osvědčily (do jisté míry je toto konzervativní přístup v liberálním poli). Jako velký zastánce a obhájce kapitalismu (ale morálního a odpovědného) si myslím, že dokážeme-li přijít na efektivnější ekonomický systém (který by byl dlouhodobě udržitelný a zároveň by dokázal vytvořit více dobra pro více lidí), tak bychom na něj měli přejít (byť zde zůstává otázka, jak ho vyzkoušet). Ovšem debata, zda jím kapitalismus dnes skutečně je (či zda dnes žijeme v kapitalismu) by byla na samostatný článek.

Proč si myslím, že určitý návrat k národním státům (a tedy globální spolupráce) je lepší, než globální vláda? Osobně nevím, kde bych žádal o azyl. Osobně se obávám, že máme-li s demokracií a svobodou tak malé historické zkušenosti – a to (většinou) pouze naše euroamerická menšina v tomto světě, je naivní se domnívat, že by při takovéto vládě byly naplněny naše humanistické ideály.

Takže řekněme si, co jsou naše (nadčasové) globální cíle a hodnoty, spolupracujme tam a těmi způsoby, které jsou efektivní a hlavně správné. A nejen Masarykova pověstná mravenčí práce, ale i heslo – mysli globálně, jednej lokálně – jsou pro náš současný svět a jeho budoucnost velice výstižné.

Anglicky si můj tehdejší text můžete přečíst zde.