Archiv pro štítek: Fasheebo

Na vysoké škole, na níž studoval, dnes učí. Vlastními internetovými projekty se mu daří vydělávat natolik, že se dnes může počítat mezi milionáře. V současnosti vyvíjí internetovou aplikaci, díky níž si budeme moci vybírat oblečení přímo na míru. Známý je i tím, že zaměstnává svého otce. Vtip je v tom, že je mu teprve 23 let. Konec konců je přesvědčen, že to, čemu věříme, si k sobě přitahujeme. V čem tkví tajemství Liborova úspěchu?

Ahoj Libore, když jsem si před časem vybíral zimní bundu, rozčiloval jsem se, proč musím neefektivně chodit po obchodech, proč prostě neexistuje aplikace, která by na základě mého vkusu dokázala vybrat tu pravou. Když jsem to říkal mamce, tak se smála, že je to blbost. O pár týdnů později jsem ale narazil na to, že podobnou aplikaci nyní vyvíjíš. Řekneš nám o ní víc?

Ahoj Mirku, jak jsi naznačil, pracuji na módním vyhledávači, kde sjednocujeme módní produkty ze stovek světových eshopů a zároveň vyvíjíme speciální algoritmus, který bude doporučovat zboží konkrétním uživatelkám na základě jejich vkusu. Návštěvnice pak jednoduše přijde na fasheebo.com, kde najde statisíce módních kousků z celého světa s dopravou do ČR, označí pár věcí, které se jí líbí, a systém jí doporučí módu, která by se jí měla dále líbit. Zároveň ji upozorní, jakmile se její oblíbené kousky dostanou do slevy.

Když jsem zaznamenal, že se Fasheebo spouští, hned jsem to chtěl vyzkoušet. Intuitivní, příjemné, zajímavé, ale po chvíli zjišťuju, že je to zatím asi jen pro ženy. Bude Fasheebo i pro chlapy?

Zatím máme spuštěnou jednoduchou betaverzi a během několika málo dnů spustíme už tu opravdovou. Ta je zatím pouze pro ženy. Moc si nedovedu představit, že by chlapi srdíčkem označovali módu, která se jim líbí, proto budeme muset systém poupravit, aby byl pro chlapy více přizpůsobený.

Jak ten název vůbec vznikl?

Název je taková zkomolenina. Začátek má symbolizovat fashion a zbytek nemá žádný smysl. Potřebovali jsme volné mezinárodní domény a cokoli spojené s fashion je absolutně zabrané, takže jsme zvolili “nonsense word”.

A jak vznikl nápad? Co tě inspirovalo?

Na internetu je obrovské množství dat a informací. Každý den víc a víc. Celkově vidím obrovský potenciál v tom z tohoto množství dat vzít to, co bude pro konkrétního člověka relevantní. Co ho bude pravděpodobně zajímat a to mu nabídnout. Doporučování a tzv. Machine learning má tedy podle mě opravdu budoucnost. A proč právě móda? Móda patří k nejprodávanějším a zároveň nejrychleji rostoucím segmentům internetu. Módní eshopy zlepšují svůj zákaznický servis, aby postupně odbouraly strach z nákupu módy přes internet. V budoucnu tak podle mě tento trend určitě půjde nahoru.

Fasheebo má globální potenciál. Jaké s ním máš plány?

Právě spouštíme Fasheebo v ČR a prakticky ihned začneme zároveň pracovat na zahraničních mutacích projektu. V dubnu potom plánujeme vycestovat na pár týdnů na východní pobřeží USA, abychom lépe poznali místní trh, získali nové kontakty a případně sehnali investora. Být jedničkou mezi módními agregátory v USA je pro nás právě největší výzva.

Jaký je vlastně jeho byznys model? Jak to bude vydělávat?

Aktuálně je business model postavený na PPC a Affiliate systému. Žena u nás najde módu ze zahraničních eshopů s velice jednoduchým filtrováním a osobním doporučením na základě jejího vkusu a pokud si cokoli bude chtít koupit, přesměrujeme ji přímo na konkrétní produkt na eshopu, kde se dozví více informací a produkt si může objednat do ČR.

Do budoucna ale chceme, aby celý proces proběhl u nás. Přidáme tedy košík, do kterého si návštěvnice naskládají zboží z více obchodů, které si chtějí koupit a my za ni vyřídíme objednávku i platbu na všech obchodech pouze jedním krokem.

Zároveň chceme pracovat s daty, které získáme provozem projektu. Ty můžeme využít například k predikcím trendů v jednotlivých zemích, k vypracování doporučení pro jednotlivé eshopy atd.

Existují i konkurenční projekty?

Agregátory světové módy samozřejmě existují. Některé dělají i doporučení. Podle mého názoru jde ale doporučování dělat výrazně lépe, než jak to dělá konkurence. Ostatní projekty nabídnou například dotazník, kde máte vybrat jeden ze čtyř produktů nebo jednu ze čtyř značek atd. Tím je ale každý člověk omezený ve svém výběru, ve svém vkusu a prakticky volí “menší zlo”. My nikoho ve výběru vlastního vkusu neomezujeme a neškatulkujeme do určité skupiny nějakého módního stylu. Každá uživatelka Fasheeba má svou vlastní módní zeď a produkty doporučené přímo jí na míru.

V čem je nebo bude Fasheebo lepší?

Primárně v jednoduchosti a v doporučování. Naším cílem je mít tak jednoduchý web, aby každá žena intuitivně věděla, jak jej používat, aniž by Fasheebo předtím viděla. Na webu tak nenajdete jediný odkaz nebo tlačítko, u kterého nebudete předem vědět, co se stane, když na něj kliknete. V tomto jsme se třeba oproti betaverzi hodně poučili.

Tvůj asi dosud nejúspěšnější projekt byl Toprecepty.cz, nedávno jsem ale někde četl, že jsi jej možná opustil. Proč?

Toprecepty.cz jsem neopustil :-). Prodal jsem ale své podíly ve firmách Toppotraviny.cz a ChapskaZasilka.cz. Oba jsou to lokální projekty a já se chci spíše věnovat těm s globálním potenciálem. Toprecepty.cz jsou také lokální, ale už je provozuji 6 let a není úplně jednoduché od nuly vytvořit web s návštěvností 1 500 000 unikátních návštěvníků za měsíc (dle Google Analytics). Takže je to takové mé první dítě, které z domu nepustím jen tak. Zároveň v Topreceptech vidím ještě potenciál růstu na českém trhu, takže se jim ještě částečně věnuji.

A jak to vlastně začínalo? Co stojí za jejich úspěchem?

Našel jsem na internetu zajímavé téma (recepty), které stálo za lepší zpracování, než jaké weby s recepty před šesti lety nabízely. Rozhodl jsem se tedy udělat nový web s recepty a pokud možno lepší. Promyslel jsem funkce, které by můj nový web mohl oproti ostatním nabídnout, společně s Radkem Jurným, který web programuje dodnes, jsme vše nachystali, spustili a uživatelé ocenili nové funkce, které jsme pro ně připravili.

Jaké byly tvé podnikatelské začátky?

Jako samouk jsem začal programovat asi ve dvanácti letech a v šestnácti jsem si řekl, že chci vytvořit vlastní projekt, o který se budu starat a který před mýma očima poroste. Potom jsem hledal to zajímavé téma, které půjde zpracovat lépe a našel právě recepty. Díky tomu, že mě ještě živili rodiče, jsem mohl první vydělané peníze reinvestovat zpět do projektu, takže než jsem v osmnácti založil první s.r.o., nepotřeboval jsem fakturace, právní věci atd.

Zažíval jsi při práci na svých projektech i frustraci, neúspěch nebo zdánlivě velké překážky? A jak se ti s nimi dařilo bojovat?

Samozřejmě, že se někdy daří více a někdy méně. Podle mě je ale potřeba překážky vnímat jako výzvy, které je třeba překonat a v tomto nikdy nepolevit. Spousta lidí dokáže brát překážky jako výzvy, ale když se nepodaří ji jednou překonat, vzdají to a najednou to není výzva, ale problém. Když se mi nepodaří nějakou překážku překonat, většinou si řeknu něco jako “wau, tak toto bude ještě oříšek :-)” a sám se těším, jak celou věc vyřeším a jak dopadne.

V čem všem teď vlastně jedeš? Kterým projektům se věnuješ?

Dříve jsem dělal spoustu projektů paralelně, zhruba před půl rokem jsem se ale rozhodl zaměřit se co nejvíce na jednu věc a tu dělat naplno. Proto jsem pár projektů prodal a ostatní do velké míry deleguji. Nejvíce se teď věnuji Fasheebu. Je to zhruba 70% Fasheebo, 20% Toprecepty, 10% ostatní. Zároveň přednáším na Vysoké škole Newton College v předmětu E-Business o základech internetového podnikání a externě pomáhám s několika vznikajícími projekty.

V byznysu máš pod sebou lidi, kteří jsou starší než ty, např. svého otce. Jak to funguje?

Funguje to parádně. Kolegové mě respektují díky mé vizi a výsledkům, které za sebou mám. A s otcem je to samozřejmě taky bez problémů.

Kolik lidí celkově zaměstnáváš?

Nemám moc rád pojem zaměstnávat lidi, nebo mít pod sebou zaměstnance atd. Zní to moc “víceúrovňově”. Jsme všichni kolegové a dohromady tvoříme team, který pracuje na konkrétním projektu. Na Fasheebu nás teď pracuje 5 a na Topreceptech 3. Plus několik lidí externě, kteří s námi pracují, jen když je potřeba.

Podařilo se ti realizovat již spoustu nápadů a vytvořit z nich ziskové projekty. Někdo by se mohl ptát – jak dostat takový nápad?

Těch způsobů je samozřejmě několik. Můžete se inspirovat úspěšnými zahraničními projekty, dále můžete pragmaticky hledat zajímavé téma, které stojí za lepší zpracování (jako já založil Toprecepty). Možná nejlepším způsobem ale je se úplně obyčejně koukat kolem sebe a sledovat, na co sami nadáváte, na co nadávají vaši známí, rodina, okolí… a vždycky si položit otázku: ”Dalo by se to udělat líp?”, “Můžu být já ten, kdo to udělá líp?” atd. Když někdo na něco nadává, znamená to, že by to chtěl lepší … a pravděpodobně by za to i zaplatil. Každá taková nadávka na nějaký produkt nebo službu jsou tedy potenciální dveře k novému businessu.

Jak ale takový nápad efektivně a s co nejmenšími náklady ověřit?

Já se spíše řídím svou intuicí, protože lidi často neví, co chtějí, dokud to nemají, a dokud jim neukážete, co pro ně máte, nemá jejich zpětná vazba takový význam, jako když jim představíte hotový produkt. Alespoň to je má zkušenost.

Schválně jsme s kolegy zkusili, jak upřímně lidé odpovídají na dotazy ohledně nových projektů. Vymysleli jsme fiktivní slevový portál a nazvali jej “pršislev” (což je prostě šílený název!). Poté jsme se ptali známých i cizích lidí, co na název projektu říkají, a divili byste se, kolik jsme dostali reakcí typu: ”To je super, jakože prší slevy, to se mi líbí” atd.

A jak zařídit realizaci a zpeněžení svého projektu?

Toto vnímám jako sérii určitých kroků, které je třeba na sebe správně napasovat. Vždycky je lepší, když si můžete dovolit projekt nejprve budovat, reinvestovat a potom až začít postupně vydělávat, až jste třeba jednička na nějakém trhu.

Jaký je podle tebe nejlepší způsob, jak se v praxi i psychicky vyrovnávat s konkurencí?

Konkurenci je podle mě třeba sledovat jen okrajově. Mít základní přehled. Budování vlastního projektu je podle mě mnohem důležitější, než se soustředit na projekty druhých. Je podle mě dobré projít konkurenci a to, co ostatní podle mě řeší dobře použít i na vlastním projektu. Pokaždé je ale potřeba přidat něco vlastního, projevit vlastní kreativitu a originalitu. Sledováním a kopírováním konkurence bude člověk vždy krok pozadu.

Jak se ti podniká v České republice?

Jinde jsem zatím nepodnikal, takže nemám srovnání, ale celkově jsem spokojený. Jsou tu pořád velké příležitosti a člověk denně naráží na něco, co by šlo udělat lépe. Úřady mi zatím nepřišly špatné. Když jsem se s něčím opozdil, vždy jsme vše v klidu vyřešili, jsou tu různé akcelerátory na podporu podnikání, spousta přednášek a inspirace…

Co bys chtěl, aby se u nás zlepšilo v oblasti podnikání?

Velký prostor tu vidím pro investory. Přijde mi, že investoři v Česku nejsou ochotni nést riziko. Investici sice lze v ČR získat, často ale investor svými požadavky sváže podnikateli ruce a tím mu spíše uškodí v budování businessu.

Jaké je tvoje poslání, životní sny a cíle?

Trocha filozofie ano? … Mým životním cílem je žít užitečný život. Prožít život naplno, abych až budu jednou umírat a budu si rekapitulovat svůj život, jsem si upřímně mohl říci, že pokud bych měl možnost vrátit čas na začátek svého života, rozhodl bych se ho do velké míry prožít stejně. Samozřejmě bych spoustu věcí udělal nejspíše jinak, ale celkově si chci upřímně odpovědět, že jsem prožil dobrý život. Toto je hodně obecné, představím si pod tím spoustu konkrétních věcí, kterých chci v životě dosáhnout…

Které knihy doporučuješ, aby si lidé přečetli?

Tajemství (The Secret) – Rhonda Byrne

Tak kopni do té bedny – Seth Godin

Konec prokrastinace – Petr Ludwig

Kteří lidé jsou tvými (podnikatelskými) vzory?

Neřekl bych, že přímo vzory, ale hodně uznávám a respektuji například Steva Jobse. Z českých podnikatelů je to potom například Vít Vrba (webnode.com).

Co tě přimělo k tomu, že jsi začal podnikat?

Touha a chuť vybudovat něco vlastního, kde bude záležet na mých schopnostech, jestli uspěji nebo ne. Nemám strach z rizika, protože vím, že velké věci se bez rizika neobejdou.

Myslíš, že ti v úspěchu při podnikání nějak pomohl i tzv. zákon přitažlivosti?

Věřím, že ano. Nevím, jestli je to vesmír, Bůh nebo jakákoli jiná síla, ale věřím, že čemu člověk věří, to k sobě nějakým způsobem přitahuje.

Ty osobně máš za sebou bakalářské studium na Newton College v Brně, ale obecně – myslíš si, že je pro mladé lidi, kteří chtějí podnikat, vysoká škola k něčemu?

Toto je hodně individuální. Vysoká škola podle mě rozhodně k něčemu je. Každý student podle mě sám cítí, jestli je škola pro něj přínosem nebo ne. Já jsem obecně zastáncem učení se spíše praktických věcí, které v životě mohu reálně využít, než memorování se teoretických citátů a pojmů, které budu znát do chvíle zkoušky. Takže pokud student vnímá, že většina času strávená na vysoké škole je pro něj užitkem, smysl to dává. Pokud to vnímá spíše naopak, je to k zamyšlení…

 

Co by podle tebe měli studenti dělat už během studia na výšce?

Získávat praktické zkušenosti. Mít titul je sice hezké, ale podle mě bude stále více důležité to, jak zvládnete řešit konkrétní situace. Ať už máte titul nebo ne, zaměstnavatel raději přijme někoho bez titulu, kdo originálně a kreativně vyřeší konkrétní úkol, než toho, kdo přinese papír a počítá s tím, že to je vše, co se od něj očekává.

Ideální podle mě je se zamyslet nad tím, kde chcete do budoucna pracovat. A jít si za tím. Jít za konkrétní pracovní příležitostí nebo ji sám vytvořit u konkrétního zaměstnavatele. Doba, kdy jeden člověk rozešle svůj životopis do 150 firem a čeká, je už doufám pryč … a pokud není, tak bude.

Jak se to dá všechno stihnout? Máš nějaké tipy na produktivní a efektivní využívání času?

Samozřejmě mám načtené knihy o time managementu. Já si smíchal více rad z různých zdrojů dohromady. Nejdůležitější je si uvědomit, co člověk chce dělat. Potom už je celkem jedno, jaké TO-DOčko si zvolíte nebo do kterého kvadrantu přesunete jaké činnosti (7 návyků skutečně efektivních lidí – Covey). Vše už pak můžete jen zlepšovat.

Jaké to je být ve 23 letech milionář? Změnilo to nějak tvůj život?

Peníze jsou podle mě prostředkem, který pomáhá k dosažení určitých cílů. Je ale dobré si uvědomit, že peníze nemají být tím cílem, tím smyslem, za kterým má člověk jít. Peníze mají být pouze prostředkem k dosažení hodnotnějších cílů… Toto se ale bez peněz chápe o dost složitěji.

Chtěl jsi podnikat odmalička? Nebo byl tvůj dětský sen úplně jiný?

Odmalička jsem pořád něco vyměňoval, kupoval, prodával, domlouval atd. Takže jsem nejspíše chtěl podnikat odmala, jen jsem nevěděl, že se tomu říká podnikání :-).

Říká se, že úspěšní lidé vstávají brzo ráno. V kolik hodin vstáváš ty?

Já si celkem rád pospím. Při studiu jsem celkem často vstával tehdy, až na budíku byly 4 cifry a žádná z nich nebyla nula. Teď ale do práce vstávám v 7:30, takže žádný extrém.

Pravidelně?

Až na výjimky, které si před sebou samým musím obhájit :-).

Na první pokus?

Na první.

A co víkendy?

Když je náročný sport nebo náročné pivečko, s ranním vstáváním další den nespěchám.

Jsi spíše introvert nebo extrovert?

Spíše extrovert.

Jaký je tvůj oblíbený citát?

“Jděte za svým štěstím a vesmír vám otevře dveře tam, kde předtím byly jen zdi.” Joseph John Campbell

A na závěr. Co bys doporučil nejen mladým lidem, kteří přemýšlejí, že by chtěli podnikat?

Člověk podle mě musí věřit svým myšlenkám, věřit ve své schopnosti a začít na základě toho jednat. Dostatek peněz, štěstí, příležitostí, času atd. nemusí přijít nikdy, je potřeba začít dělat to, čemu člověk věří. Čím dříve, tím lépe.

Psáno pro Objevit.cz.