Rakousko 2016: Volil bych Karla Habsbursko-Lotrinského

Rakouský lid musí vyslat signál do Vídně, Berlína a Bruselu. Proto bych nemohl volit Van der Bellena. Nicméně, nemohl bych volit ani FPÖ. Jak z toho ven?

V České republice máme v současnosti taktéž problematického prezidenta. Taky děláme tu hloupou věc, že jej volíme přímo. A to nás přivádí k otázce, proč jsou naše země vůbec republikami. Jako politický liberál věřím v ústavní a parlamentní režim. Ale vážně, nebylo by pro naše země lepší, kdybychom měli krále (nebo královnu) místo prezidentů?

Nemusíme být federace, jako jí tehdy po první světové válce mohlo být Rakouské císařství (či Rakousko-Uhersko). Ale mohli bychom být personální unií. Mohli bychom být svobodné a suverénní země s jednou hlavou našich států.

Stejně jako je Alžběta II. královnou Nového Zélandu, tak by mohl být Karel Habsbursko-Lotrinský králem českých zemí. A také králem Rakouska a možná i Slovinska nebo dalších zemí bývalého Rakouského císařství, které by si přály být ústavními a parlamentními monarchiemi místo republikami.

Hofer nebo Van der Bellen?

Vůbec Rakušanům nezávidím, že si nyní musejí vybírat mezi těmito dvěma možnostmi. Jejich elity selhaly a zdá se, že problém s masovou imigrací eskaloval. Jejich elity se svých lidí zřejmě zapomněly zeptat, zda s takovým množstvím imigrace skutečně souhlasí a zda je vůbec realistické se s tím vypořádat.

Samozřejmě, jsme Evropané, chceme být humanisté a od našich předků jsme zdědili velký pocit viny, takže cítíme povinnost pomáhat v tomto světě těm méně zvýhodněným. Ale taky jsme zdědili civilizaci, která nesmí být zničena. Ne pouze netolerantními kulturami uvnitř ní samotné, ale taky logickou radikální reakcí od domácího obyvatelstva.

Pokud by elity, a zejména ty středopravicové, nenechaly věci zajít až tak daleko, tak by si dnes Rakušané nemuseli vybírat mezi někým, kdo zřejmě stále nerozumí tomu, jaký ten problém je, a někým, jehož strana je velice problematická.

Co se mě týká, tak pokud bych mohl v těchto volbách dát svůj hlas, tak bych šel odevzdat vlastní hlasovací lístek, na který bych napsal jméno výše zmíněného krále, a zároveň bych doufal, že Hofer nebude tak špatný, a že elity ve Vídni, Berlíně a Bruselu začnou chápat, že se něco musí změnit dříve, než vznikne prostor pro daleko radikálnější strany, než je FPÖ.

In English – Austria 2016: I would vote for Karl Habsburg-Lothringen

Masový útok na pravicový konzervatismus?

Máte rádi klasickou hudbu? Zajímáte se o historii? Jste pravicově založený člověk? Dokonce konzervativní? Nebo i křesťan? Máte rádi Churchilla? Začínáte pochybovat o možnosti multikulturní společnosti v Evropě? Bojíte se, že by islám mohl být hrozbou pro Evropu? Jsou George Orwell nebo Franz Kafka vaší oblíbení autoři? Možná jste také extrémisté!

A dokonce i fanatici. Rozbíjí podle vás socialismus tradici, kulturu a pocit příslušnosti k určitému národu? Napomáhá podle vás vzniku slabých a dezorientovaných společností?

Média hovoří o norském vrahovi jako o konzervativním křesťanovi a radikálním pravičákovi. Je to ale pravda? Znamená to, že pravicový konzervatismus a křesťanství jsou nebezpečným extremismem, jak si masy lidí ovlivněné levicově-liberálním mainstreamem mohou vyložit?

Jak je to s facebookovým účtem Anderse Behringa Breivika? Údajně byl založen pět dnů před tím, než se tento čin odehrál a nyní už je účet smazán? (Kým, proč, jakým právem?)

Nedávno se odehrál pokus o likvidaci mediálního impéria Ruperta Murdocha. Jeho společnost založila ve Spojených státech veleúspěšnou televizi FOX News, která propaguje právě pravicově-konzervativní hodnoty. Jak je v dnešním mediálním světě složité vytvořit na zakázku facebookový profil, který bude vyjadřovat určité postoje, aby pak byly světu prezentovány jako ty vrahovy?

A kdyby přece jen bylo pravdou, že měl právě takovéto postoje – že se považoval za konzervativního pravicového křesťana – ptal bych se – co je na jeho činu křesťanského, konzervativního a pravicového?

Je a bude to složitá a dlouhá kauza, která západní společnosti nabídne spoustu nových ale i staronových otázek, nad kterými se bude muset zamýšlet. Stejně jako se Norové budou zamýšlet nad humánností trestu smrti u takto nehumánních zločinů. Povraždit část mladé nadějné generace, která jednoho dne bude vést celou zemi, když bude její mateřská strana u moci, je něco otřesného. Může se to stát kdekoliv a mnoha idiotům z celého světa se může hodit likvidace těchto elit.

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=201973

Příštím americkým prezidentem by mohla být žena!

V Americe včera proběhla již druhá prezidentská televizní debata v rámci republikánské strany, ve které se proti sobě utkalo sedm dosud nejvýraznějších kandidátů proti Baracku Obamovi. Jednalo se o poslankyni Kongresu Michele Bachmannovou; černošského podnikatele Hermana Caina, bývalého šéfa republikánů v Kongresu Newta Gingriche, libertariánského poslance Rona Paula, bývalého guvernéra Minnesoty Tima Pawlentyho; bývalého guvernéra Massachusetts Mitta Romneyho a bývalého senátora Ricka Santoruma. A kdo měl v debatě převahu?

V preferencích vede Mitt Romney, o kterém také komentátoři v USA po včerejší debatě psali, že byl společně s Michele Bachmannovou, která hned na začátku pořadu oznámila svou oficiální kandidaturu na prezidentku Spojených států, nejvýraznější ze sedmi diskutérů.

Posuďte sami, kdo z kandidátů se vám líbí nejvíce – po úvodu moderátora má každý asi patnáctivteřinový prostor pro krátké představení. Osobně na mě již delší dobu dělá největší dojem právě dosud jediná žena republikánských primárek – Michele Bachmann (ještě se očekává, zda se do prezidentského klání zapojí také bývalá guvernérka a kandidátka na viceprezidentku z roku 2008 Sarah Palinová).

Michele je dcerou norských imigrantů, matkou pěti dětí, povoláním advokátka a společně se svým manželem vybudovali vlastní firmu a vychovali 23 dalších dětí v pěstounské péči. Je zakladatelkou frakce Tea Party uvnitř republikánského klubu v Kongresu a hlasuje proti dalšímu zvyšování federálního dluhu Spojených států. Byla by první ženou v úřadu prezidenta Ameriky.

Feministická hnutí by se mohla radovat. Možná. Ovšem spíše jen ta, kde převažují konzervativní ženy. Jak je na tom s politickými názory? Je zastánkyní toho, aby se na školách učila vedle evoluční teorie také teorie inteligentního plánu, je proti zvyšování minimální mzdy, je proti homosexuálnímu manželství a proti potratům. Celkově je pravicová jak ve společensko-etických otázkách, tak v těch ekonomických, ale také v otázkách národní bezpečnosti.

Osobně si myslím, že má velkou šanci nejen vyhrát republikánské primárky, ale také porazit Baracka Obamu. Dokáže totiž oslovit podporovatele hnutí Tea Party, což jsou fiskální konzervativci a libertariáni. Stejně tak dokáže oslovit i sociální konzervativce (křesťanskou pravici). Možná by mohla mít trošku problém u tradičního establishmentu republikánů. Ovšem populární mormon Mitt Romney bude mít velice obtížné projít přes křesťanskou jižanskou pravici – a to nejen proto, že říká, že v těchto volbách půjde především o ekonomiku, a ne tak o sociálně-etická témata, ale také kvůli své mormonské víře.

Amerika a svět by možná potřebovali takového prezidenta, jakým by mohl být Ron Paul – konzervativní libertarián z Texasu, který si uvědomuje problém současného vlivu bankéřů, ale je velice nepravděpodobné (i kvůli tomu), že by mohl primárky vyhrát.

Černošský podnikatel Herman Cain, který působí hereckým dojmem (v pozitivním slova smyslu) by levičákům sebral možnost demagogického obviňování pravice z toho, že chce dostat Obamu z Bílého domu z rasových důvodů.

Tim Pawlenty, ač slušný konzervativec, zase připomíná spíše komickou postavu souseda ze seriálu Ženatý se závazky a nejsem si jistý, zda by měl v tom světě, ve kterém bude příští americký prezident úřadovat, dostatečnou autoritu.

Newt Gingrich zase není znamením změny a kdyby vyhrál republikánské primárky, neumím si představit, že by Tea Party nenasadila vlastního kandidáta (ať už by to byla Sarah Palinová nebo třeba Donald Trump, který nevylučuje, že by kandidoval jako nezávislý, pokud republikáni nebudou mít silnou osobnost). Rick Santorum je sice zajímavou postavou (katolík, syn italských imigrantů, který má sedm dětí), ale působí na mě moc vyumělkovaně a nezkušeně.

To, co je ale podstatné pro Ameriku a pro celý svět, je heslo Michele Bachmannové („Obama will be an one-term president“) – tedy to, aby Obama byl prezidentem pouze na jedno volební období. Sice na české a evropské poměry by byl považován za extrémního pravičáka, ale v USA je to jednoznačně nejlevicovější prezident v historii, jehož marxistické myšlenky a vládní kroky jsou do očí bijící a ničí Ameriku takovou, jakou ji známe.

Fandím tedy Američanům, aby zůstali sví, aby si zachovali svou výjimečnost – vědomí toho, že je to lid, ne vláda, kdo ví nejlépe, co lid potřebuje – že všichni lidé jsou si rovni ne proto, že to říká vláda a zákony, ale proto, že je to samozřejmá pravda, která pochází od Stvořitele.

God bless America!

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=196373