2014: Koho volit ve druhém kole do Senátu?

Především kandidáty středopravicových demokratických a občanských stran. Tam, kde to nejde, tak kvalitní osobnosti. Jenže koho konkrétně, případně proč?
Myslím si, že ODS a TOP 09 dělají chybu, když proti kandidátům ANO automaticky podporují kandidáty ČSSD. Ne všichni sociální demokraté jsou skutečně demokraté. Zvlášť se o tom dá pochybovat u těch, co značnou část svého života strávili v KSČ.
Zároveň mezi kandidáty ANO jsou i takoví, kteří přemýšlejí středopravicově. A je docela dost dobře možné, že Babišova hvězda může pohasnout dříve, než funkční období těchto senátorů. Proto je důležité i zde rozlišovat. Koho bych volil v jednotlivých senátních obvodech v druhém kole?
3 – Cheb: Jiří Dufka (ANO). Sice je za Babiše, ale sám říká, že je středopravicový. Navíc jeho konkurent, přestože jej kromě Pirátů podpořili všichni ostatní kandidáti včetně ODS, byl nejen členem KSČ, ale i KSČM.
6 – Louny: Zdeňka Hamousová (ANO). Opět sice za Babiše, ale proti ní kandiduje Chládek. Ten není zrovna sociální demokrat, kterého by měla pravice podpořit.
9 – Plzeň-město: Lumír Aschenbrenner (ODS+KČ). Vypadá jako kvalitní pravicový kandidát.
12 – Strakonice: Martin Gregora (TOP+STAN).
15 – Pelhřimov: Ivo Jahelka (TOP+STAN). Navíc důležitý obvod, protože by bylo dobré, aby se nedostal současný předseda Senátu Milan Štech. Osobně si myslím, že by na takto vysokém postu měl být za ČSSD někdo reprezentativnější, než bývalý komunista a odborář.
18 – Příbram: Jiří Burian (ODS). Přestože oba kandidáti vypadají kvalitně, preferoval bych raději občanského demokrata.
21 – Praha 5: Pavel Žáček (ODS). Je docela dobře možné, že spíše vyhraje Láska, a i proto bych hlas dal raději Žáčkovi, který je navíc symbolem toho dobrého, co přinesl Listopad 89. Navíc je lepší v Senátu mít vzdělanější lidi. Láska by se hodil více do nějaké exekutivnější funkce. Tak jako tak se v tomto obvodě bohužel ukazuje, jak je škoda, když proti sobě v pražských obvodech jdou dva kandidáti, které bychom tam nejradši viděli oba.
24 – Praha 9: Tomáš Kladívko (ODS). Zde to opět vypadá, že vyhraje spíše Baudyšová. Jenže potřebujeme mít v Senátu více kvalitních lidí za ODS a méně lidí z ANO. I zde je škoda, že jeden z kvalitních kandidátů se nedostane.
27 – Praha 1: Zdeněk Schwarz (ODS) i Václav Hampl (KDU+SZ). Tady je to ještě horší. Chtěl bych tam oba.
30 – Kladno: Michaela Vojtová (TOP+STAN). Proti Dienstbierovi jasná volba.
33 – Děčín: Zbyněk Linhart (STAN). Patrně kvalitní komunální politik vs. socialistický senátor, který byl léta v KSČ. Zde je volba taktéž jasná.
36 – Česká Lípa: Jiří Vosecký (SLK).
39 – Trutnov: Adolf Klepš (TOP+STAN) i Jiří Hlavatý (ANO). Opět dva kvalitní kandidáti. Jeden s podporou demokratických stran ODS a KDU, druhý zase úspěšný miliardář s vůlí měnit naši zemi k lepšímu.
42 – Kolín: Milan Rak (ODS). Vypadá kvalitně, přestože jeho protikandidátka taky, ale bohužel je za ČSSD a v Senátu nejde jen o kvalitu osobnosti, ale i o program a ideje.
45 – Hradec Králové: Oldřich Vlasák (ODS). Tento politik občanských demokratů mě zaujal už při volbách do Evropského paralmentu. Zdá se, že patří mezi to lepší v ODS.
48 – Rychnov nad Kněžnou: Luboš Řehák (KDU-ČSL). Jeho socialistický protikandidát Antl sice získal v prvním kole drtivou podporu, ale to je docela logické, když jsou jeho programovou prioritou zvrácenosti typu zdanění restitucí církevního majetku, který komunisti, jichž byl před rokem 89 členem, sprostě ukradli.
51 – Žďár nad Sázavou: František Bradáč (KDU-ČSL). Mimo jiné 4 děti.
54 – Znojmo: Jiří Němec (KDU-ČSL). Dokonce 5 dětí.
57 – Vyškov: Roman Celý (KDU-ČSL). I tady 5 dětí.
60 – Brno-město: Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL). Dobrý kandidát i ukázka toho, jak má vypadat kvalitní volební kampaň.
63 – Přerov: Jitka Seitlová (KDU-ČSL+SZ). Proti ministru dopravy za ANO jasná volba.
66 – Olomouc: Alena Šromová (KDU-ČSL).
69 – Frýdek-Místek: Jiří Carbol (KDU-ČSL). Úspěšný starosta, který je v kontaktu s obyčejnými lidmi, proti socanovi. I zde jasná volba.
72 – Ostrava-město: prázdný lístek. Zde je to zajímavé. Živnostník za ČSSD, nebo lékař za ANO?
75 – Karviná: prázdný lístek. I zde to asi vyjde nastejno. Dva lékaři z vládní dvojky ČSSD či ANO. Co s tím? Pozitivní aspoň je, že v druhém kole není komunista. A přestože senátor Radek Sušil za ČSSD vypadá, že je v pohodě, tak mě odrazuje to, že ho podporuje jeho kolega Antl, o němž byla výše řeč. Naopak o Martninu Gebauerovi se nedá nikde nic zjistit a vypadá to, že ho lidi na Karvinsku volili jen kvůli Babišovi.
78 – Zlín: Alena Gajdůšková (ČSSD). Zde má pravicový volič jasno. Navíc si myslím, že by to měla být právě Gajdůšková, kdo by měl být při současném rozpoložení předsedkyní Senátu. Taky je to tady souboj normalizačně-zemanovské vs. sociálně-demokratické levice. A přestože dle wiki byla i ona kandidátkou na členku KSČ, tak Čuba jím byl skutečně a poněkud déle – od roku 56.
81 – Uherské Hradiště: Pavel Botek (KDU-ČSL). Tady je škoda, že se nedostal Jan Pijáček, nicméně proti králi hazardu Valentovi je kandidát lidovců a obyčejných lidí jasnou volbou.
Více info o dalších kandidátech na idnes.cz.
Senátní duely na ČT24.
Pokud by zvítězili mí favorité, tak bychom měli novou třetinu senátorů za tyto strany:
KDU-ČSL (+SZ): 9 (10)
ODS: 7 (6)
TOP/STAN: 5 (4)
ANO: 2 (4-5)
ČSSD: 1 (3)
SLK: 1
nerozhodně: 2 (0)
Čísla v závorkách označují obvody, kde bych případně preferoval i jiného kandidáta.
Mám-li si tipnout, tak to nakonec dopadne takto:
ČSSD: 13 (17)
KDU-ČSL (+SZ): 7 (9)
ANO: 2 (5)
ODS: 2 (3)
TOP/STAN: 2
SLK: 1
SsČR: 0 (1)
SPO: 0 (1)
Čísla v závorkách označují, kolik to může být v případě vítězství v obvodech, kde to bude těšné.
Jestli vás děsí, že ČSSD může nakonec získat více senátorů, než kolik i premiér Sobotka předpokládal, tak běžte k volbám. Počítejte s tím, že tito zvolení senátoři nebudou schvalovat jen zákony v tomto volebním období, ale i v tom příštím. A to může být dříve, než si myslíme. A v úplně jiných barvách či jiném rozpoložení sil.
Čtěte také:

Zdržel bych se. Proč?

Vláda v čele s levicí, z poloviny však tvořena hlasy pravicových voličů. Nová naděje, nebo socialisticko-korporativistické nebezpečí s estébákem řídícím státní kasu? Jaké jsou argumenty pro její (ne)podporu?

Konečně máme politickou vládu, a tak víme, které strany a kteří politici za ni teď nesou odpovědnost – politickou odpovědnost. Po dvou volebních obdobích, kdy byla až na úřednické vlády u moci pravice, dostává příležitost levice. Navíc trojkoalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL je nejmenším možným zlem, které šlo z říjnových výsledků poskládat.

Nemluvě o tom, že jsme to před volbami čekali daleko horší. Ve vládě naštěstí nejsou komunisti (teda až na ty tři bývalé členy KSČ či KSS). Dokonce tam máme jednu zcela novou stranu v čele s úspěšným podnikatelem a s podporou uznávaných osobností. A taky jednu, která se dost možná dokázala očistit a do sněmovny se znovu vrátit s novými lidmi. Teoreticky tak má Sobotkova vláda i podporu středopravicových voličů, kteří volili nejen fungující stát, ale taky to, aby bylo líp, a aby někdo dal zemi konečně do pořádku.

Pro? Proti? Zdržet se? Odejít ze sálu?

Jenže tato vláda má i příliš mnoho negativ na to, aby mohla od středopravicového voliče ideovou podporu získat. Tak předně – první společná věc, o níž nová koalice společně hlasovala, byl vyšší schodek státního rozpočtu. Druhá byla to, že člověk, který byl podle svých slov zřejmě spolupracovníkem StB, může navzdory platnému lustračnímu zákonu sedět ve vládě. Třetí významné společné hlasování bylo shození návrhu finanční ústavy.

Jistě, můžeme se utěšovat, že vládní strany slibují vytvořit návrh ještě lepší. Že díky hrozbě KDU-ČSL odchodem z koalice neprošel alespoň komunistický návrh na zrušení lustračního zákona. Nebo tím, že v následujícím období se vláda nechystá zvyšovat daně, ale naopak se pokusí šetřit tam, kde se dosud zbytečně plýtvá.

Potom se ale podívejme na některé další programové kroky, které má nová vláda v plánu prosadit, a které jsou pro středopravicového (liberálního či konzervativního) voliče spíše nepřijatelné:
– omezení paušálů pro živnostníky
– kvóty na české potraviny v supermarketech
– zabavování majetku, jehož původ majitel neprokáže
– rušení druhého pilíře penzijního systému
– zavedení registračních pokladen
– větší integrace do EU a snaha co nejdříve přijmout euro
– úsilí o takovou EU, která bude i sociálním státem
– zákon o obecném referendu
– další navyšování minimální mzdy
– třetí povinná hodina tělocviku
– poslední rok školky povinný atp.

Z minulosti se zdá, že je v naší parlamentní praxi zvykem, že opozice hlasuje vysloveně proti vyjádření důvěry nové vládě. Osobně v tom ale příliš nevidím smysl. Zejména při prvním hlasování, a zvlášť když má vládní koalice podporu 111 či v minulosti 118 poslanců.

Logické je, že opozice nebude hlasovat pro a v argumentační bitvě na půdě parlamentu vysvětlí proč. Ale při řádně proběhnutých demokratických volbách mi přijde politicky kulturnější se v tomto případě hlasování zdržet. (Což je mimochodem legitimní způsob, jak dát najevo svůj názor, nikoliv nutně neschopnost si jej vytvořit či zastávat).

A tak přestože by vláda z ideových důvodů moji podporu nezískala, přeji jí ve službě této zemi a jejím občanům mnoho štěstí a dokonce věřím, že – tak jako Nečasova vláda – dokáže v některých aspektech i ona posunout Českou republiku zase o něco dopředu i pozitivním směrem.

Nezbývá, než se na příští čtyři roky či alespoň na několik následujících měsíců smířit s tím, že ideové zájmy středopravicového voliče budou teď na parlamentní půdě hájit TOP 09 a ODS a ve vládě snad i trochu ANO a KDU-ČSL.

ČSSD + ANO + VV = 101. Dočkáme se?

Nechci kazit vládní oslavy, ale zamyšlím se – jaké jsou vlastně teď ambice Věcí veřejných? Být znovu ve vládě? V současné sněmovně mají 4 poslance. A opravdu to není vtip.

Představme si hypotetickou situaci. Zuzana Roithová za KDU-ČSL v letošních evropských volbách už nekandiduje, lidovečtí voliči navíc asi nejsou zrovna nadšeni faktickou výměnou lustračního zákona za vládní funkce a před EPP dají asi taky přednost spíše ECR. Zkrátka – je pravděpodobné, že lidovci v eurovolbách neuspějí.

A co Úsvit? Budou jeho preference stoupat? Bude pro Okamurovy voliče Klára Samková atraktivní lídr? Při pohledu na jeho Facebook, když tuto novinu oznámil, je to trošku řečnická otázka. A co Věci veřejné? Bude pro ně atraktivní být i nadále součástí upadajícího Úsvitu? A poslankyně Olga Havlová? Dostat svou stranu znovu do vlády, to by možná příště vyšlo i na tu předsedkyni.

No nechci předjímat. Pro naši zemi je lepší, aby ve vládě byli lidovci než znovu Věci veřejné. Ale pro pohodlnější vládnutí Sobotky a Babiše by možná bylo jednodušší koupit si ty čtyři poslance.

Ostatně vypadá to, že vládnout se stojedničkovou většinou je u nás už taková tradice. Ale uvidíme, třeba nás pánové Sobotka, Babiš a Bělobrádek opravdu přesvědčí, že už je naše demokracie zase o něco dospělejší a stojedenáctková většina vydrží celé čtyři roky.

PS. Za Věci veřejné jsou v současné sněmovně tři její členové – poslankyně Olga Havlová, poslanci David Kádner a Karel Pražák a také nestraník a bývalý poslanec za VV Jiří Štětina. ČSSD 50 poslanců, hnutí ANO 47.