Zdržel bych se. Proč?

Vláda v čele s levicí, z poloviny však tvořena hlasy pravicových voličů. Nová naděje, nebo socialisticko-korporativistické nebezpečí s estébákem řídícím státní kasu? Jaké jsou argumenty pro její (ne)podporu?

Konečně máme politickou vládu, a tak víme, které strany a kteří politici za ni teď nesou odpovědnost – politickou odpovědnost. Po dvou volebních obdobích, kdy byla až na úřednické vlády u moci pravice, dostává příležitost levice. Navíc trojkoalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL je nejmenším možným zlem, které šlo z říjnových výsledků poskládat.

Nemluvě o tom, že jsme to před volbami čekali daleko horší. Ve vládě naštěstí nejsou komunisti (teda až na ty tři bývalé členy KSČ či KSS). Dokonce tam máme jednu zcela novou stranu v čele s úspěšným podnikatelem a s podporou uznávaných osobností. A taky jednu, která se dost možná dokázala očistit a do sněmovny se znovu vrátit s novými lidmi. Teoreticky tak má Sobotkova vláda i podporu středopravicových voličů, kteří volili nejen fungující stát, ale taky to, aby bylo líp, a aby někdo dal zemi konečně do pořádku.

Pro? Proti? Zdržet se? Odejít ze sálu?

Jenže tato vláda má i příliš mnoho negativ na to, aby mohla od středopravicového voliče ideovou podporu získat. Tak předně – první společná věc, o níž nová koalice společně hlasovala, byl vyšší schodek státního rozpočtu. Druhá byla to, že člověk, který byl podle svých slov zřejmě spolupracovníkem StB, může navzdory platnému lustračnímu zákonu sedět ve vládě. Třetí významné společné hlasování bylo shození návrhu finanční ústavy.

Jistě, můžeme se utěšovat, že vládní strany slibují vytvořit návrh ještě lepší. Že díky hrozbě KDU-ČSL odchodem z koalice neprošel alespoň komunistický návrh na zrušení lustračního zákona. Nebo tím, že v následujícím období se vláda nechystá zvyšovat daně, ale naopak se pokusí šetřit tam, kde se dosud zbytečně plýtvá.

Potom se ale podívejme na některé další programové kroky, které má nová vláda v plánu prosadit, a které jsou pro středopravicového (liberálního či konzervativního) voliče spíše nepřijatelné:
– omezení paušálů pro živnostníky
– kvóty na české potraviny v supermarketech
– zabavování majetku, jehož původ majitel neprokáže
– rušení druhého pilíře penzijního systému
– zavedení registračních pokladen
– větší integrace do EU a snaha co nejdříve přijmout euro
– úsilí o takovou EU, která bude i sociálním státem
– zákon o obecném referendu
– další navyšování minimální mzdy
– třetí povinná hodina tělocviku
– poslední rok školky povinný atp.

Z minulosti se zdá, že je v naší parlamentní praxi zvykem, že opozice hlasuje vysloveně proti vyjádření důvěry nové vládě. Osobně v tom ale příliš nevidím smysl. Zejména při prvním hlasování, a zvlášť když má vládní koalice podporu 111 či v minulosti 118 poslanců.

Logické je, že opozice nebude hlasovat pro a v argumentační bitvě na půdě parlamentu vysvětlí proč. Ale při řádně proběhnutých demokratických volbách mi přijde politicky kulturnější se v tomto případě hlasování zdržet. (Což je mimochodem legitimní způsob, jak dát najevo svůj názor, nikoliv nutně neschopnost si jej vytvořit či zastávat).

A tak přestože by vláda z ideových důvodů moji podporu nezískala, přeji jí ve službě této zemi a jejím občanům mnoho štěstí a dokonce věřím, že – tak jako Nečasova vláda – dokáže v některých aspektech i ona posunout Českou republiku zase o něco dopředu i pozitivním směrem.

Nezbývá, než se na příští čtyři roky či alespoň na několik následujících měsíců smířit s tím, že ideové zájmy středopravicového voliče budou teď na parlamentní půdě hájit TOP 09 a ODS a ve vládě snad i trochu ANO a KDU-ČSL.

ČSSD + ANO + VV = 101. Dočkáme se?

Nechci kazit vládní oslavy, ale zamyšlím se – jaké jsou vlastně teď ambice Věcí veřejných? Být znovu ve vládě? V současné sněmovně mají 4 poslance. A opravdu to není vtip.

Představme si hypotetickou situaci. Zuzana Roithová za KDU-ČSL v letošních evropských volbách už nekandiduje, lidovečtí voliči navíc asi nejsou zrovna nadšeni faktickou výměnou lustračního zákona za vládní funkce a před EPP dají asi taky přednost spíše ECR. Zkrátka – je pravděpodobné, že lidovci v eurovolbách neuspějí.

A co Úsvit? Budou jeho preference stoupat? Bude pro Okamurovy voliče Klára Samková atraktivní lídr? Při pohledu na jeho Facebook, když tuto novinu oznámil, je to trošku řečnická otázka. A co Věci veřejné? Bude pro ně atraktivní být i nadále součástí upadajícího Úsvitu? A poslankyně Olga Havlová? Dostat svou stranu znovu do vlády, to by možná příště vyšlo i na tu předsedkyni.

No nechci předjímat. Pro naši zemi je lepší, aby ve vládě byli lidovci než znovu Věci veřejné. Ale pro pohodlnější vládnutí Sobotky a Babiše by možná bylo jednodušší koupit si ty čtyři poslance.

Ostatně vypadá to, že vládnout se stojedničkovou většinou je u nás už taková tradice. Ale uvidíme, třeba nás pánové Sobotka, Babiš a Bělobrádek opravdu přesvědčí, že už je naše demokracie zase o něco dospělejší a stojedenáctková většina vydrží celé čtyři roky.

PS. Za Věci veřejné jsou v současné sněmovně tři její členové – poslankyně Olga Havlová, poslanci David Kádner a Karel Pražák a také nestraník a bývalý poslanec za VV Jiří Štětina. ČSSD 50 poslanců, hnutí ANO 47.

Měl by pravicový volič podporovat Babišovo ANO?

ODS je plná kmotrů. TOP 09 na tom není o mnoho lépe. Jejich vládní politika moc pravicová nebyla. Babiš nabízí změnu. Je to přece podnikatel. Chápe, že se některé věci musí změnit. Abychom prosperovali. Aby tady chtěly žít naše děti. Má pro to vůli. V čem je problém?

V posledních dnech se vytvořil takový mýtus, že hnutí ANO je novou pravicovou stranou. Dokonce prý přebírá voliče právě ODS a TOP 09. Ostatně druhá zmiňovaná jej bere jako hlavního soupeře. No možná to spíše něco svědčí o pravicovosti českých pravicových voličů.

Strana založená na adoraci jednoho muže. Navíc s velice kontroverzní (chtělo by se říci ne zrovna pravicovou) minulostí. Strana slibující, populistická, marketingová, s celebritami. Kupující média, stojící na velké korporaci. Pravicový volič by měl mít asi na víc, ne?

Jakou má Babiš motivaci?

Vybudoval úspěšnou firmu, patří mezi nejbohatší lidi v zemi. Logicky je naštvaný. Podniká i v Německu, a tak vidí, že některé věci tam mohou fungovat. Takové, které by měly fungovat i u nás. Rozbité dálnice? Opravíme. Neschopní politici? Vyměníme. Zkorumpovaná a nefunkční státní správa? Taky bude.

Mohli bychom si myslet, že současná motivace Andreje Babiše je skutečně takto altruistická. Prostě už něco v životě dokázal v byznysu, a tak by rád zemi pomohl i v politice. Jistě mu jde i o to. Ale jak velkou roli v jeho motivaci hraje ego? A co hůř – zájem jeho byznysu? A nakolik je jeho byznys vůbec morálně v pořádku? O čem Babiš nemluví? Otázky pro investigativní novináře…

Kult Babiše

Když si poslechneme nějakou přednášku nebo rozhovor s Andrejem, vždy nás rozesměje jeho spontánnost, otevřenost, přímočarost. Někdo by řekl jednoduchost. Skoro je to takový pravicový Zeman. Srandista, který to za nás zařídí.

A to je ten problém. To je ta moje kritika směrem k českým pravicovým voličům. Oni vědí, že jsou inteligenčně, vzdělanostně, lidsky a často i socio-ekonomicky jiná liga než ti Zemanovi. Ale ne o moc. Pořád jsme v Česku. Babiš říká věci, které víme všichni. Zatím za ně nenese přímou politickou odpovědnost. Může si to dovolit. I když víme, že třeba takový Okamura dokáže otevřeně lhát o tom, že není politik i téměř rok po tom, co je zvoleným senátorem.

Chceme to slyšet. Že se budeme mít jako v Německu. Že Babiš to za nás zařídí. Že dokonce dokáže zkombinovat tržní hospodářství s fungujícím sociálním státem. U nás. Že napraví politiky. Chceme v něm vidět našeho spasitele, který zařídí, aby se tady našim dětem dobře žilo. Trošku málo na pravicového voliče, ne?

ANO nebezpečné

Když si uvědomíme, že ANO je z hlediska rétoriky a struktury něco jako Věci veřejné a z hlediska neodolatelného marketingu jako TOP 09, když si uvědomíme, že naši zemi nedá do pořádku žádný politik, ale je to každodenní práce každého z nás, tak se možná začneme zamýšlet nad možným nebezpečím, které z ANO plyne.

Začneme možná přemýšlet nad některými Babišovými výroky – „Jsme schopný národ. Jen nás řídí nemehla.“ Začneme se ptát, jak to ten Babiš myslí s tím, že nás mají politici řídit. Co nám tím chce říct? Navíc mluví i o tom, že dají lidem práci. A co malí podnikatelé, na nichž stojí svobodná a sebevědomá společnost ve vyspělých demokratických zemích?

„Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd.“ To nás jako všechny naženou do velkých korporací, továren, agentur napojených na stát nebo přímo do státních institucí? Dostaneme číslo, kartičku zaměstnance, pardon občana a budeme věřit v neomylnost našich manažerů, pardon politiků? Kde bude naše nezávislost? Naše svoboda? Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. To Češi umí. Ale to nebudeme svobodní.

Babiš se často neubrání ani projevům o tom, jak je demokracie neefektivní, jak by chtěl stát řídit jako firmu, být manažerem, ne politikem. Podle mě princip právního státu, oddělení složek moci, parlamentarismus, demokracii či svobodu nechápe vůbec. Stejně jako většina českých občanů, pardon hospodských kecalů.

A tak je trošku nepochopitelné, proč ANO přitahuje právě chytré, vzdělané a aktivní občany, kteří vidí dál než za hranice svého okresu. Vzhledem k nostalgickým vzpomínkám Babiše na to, jak dobře bylo za komárů, bych čekal, že bude brát voliče spíše komunistům, socialistům nebo zemanovcům.

Pojďme si to všechno říct

I já jsem v posledních dnech začal přemýšlet, že bych Babiše volil. Je to marketing, kterému je těžké odolat. Sednete do autobusu a na obrazovce vám hraje reklama se Stropnickým, která slibuje vyřešit to, co vám za pár minut bude vadit – turbulence na dálnici, chcete-li – schody do Brna. Podporuje jej Jančura, který pro tuto zemi udělal mnoho dobrého. Jména Jourová, Pilný a předtím i Březina taky nezní špatně.

Na mafiány v ODS a TOP 09 taky nejste zvědaví. Zvlášť když jsou stále schopni si ty, o kterých si to (nejen vy) myslíte, dávat do čela kandidátek a občas je proložit nějakou tou loutkou. Naděje na to, že to Babiš konečně změní, je silná. Téměř neodolatelná. Emoce říkají ANO! Ale máme i rozum.

Je nutno popřemýšlet nad těmi Babišovými výroky. Zamyslet se nad tím, jaká je vlastně jeho mentalita. Zda bude tolerovat svobodu a demokracii, jestliže zjistí, že je to neefektivní. Jestliže zjistí, že většina českých voličů o ně stejně nestojí (protože tyto pojmy nechápou, neznají).

A popřemýšlet taky nad tím, jací jsou vlastně podporovatelé Babiše. Pustit si záznam z jejich besedy z Prahy. Zamyslet se nad slovy Musila, že toto dělají poprvé. A zeptat se – a taky naposled? Jak bude jejich vláda (Babišovými slovy řízení – nikoliv demokratickými slovy – služba) vypadat? Jen si to v čase 1:25:00 pusťte – http://www.youtube.com/watch?v=NwyUPse_ypo&feature=share&t=1h25m

Na závěr přidám ještě jeden svůj tip, který se pravicovým voličům, kteří chtějí volit ANO, nebude líbit. Kdo myslíte, že bude v příští vládě? Tipuju to na koalici ČSSD, ANO, SPOZ s podporou komunistů a řízením Zemana. Pěkné, že? Opravdu bude líp? S Babišem? Nenechme se nachytat na to, že hůř už být nemůže.