Snižuje Bůh sebevědomí?

Otázka, na kterou jedni řeknou, že ano, druzí se zase domnívají, že je tomu právě naopak. Tato myšlenka mě zaujala, když v reportáži o tom, že na jednom pražském gymnáziu není náboženství zcela odděleno od výuky, prohlásila jedna maminka, že jejich dítěti nikdo nebude snižovat sebevědomí. Je tomu skutečně tak? A pokud ano, může to být i k něčemu dobré?

Jste-li zdravý člověk se zdravě budovaným sebevědomím, vychovávaný dle humanistických zásad moderní liberální společnosti a jste přesvědčen o tom, že k tomu, abyste byl dobrý člověk, nepotřebujete Boha a pak vás někdo začne učit o tom, že jste zavrženíhodný hříšník, že si zasluhujete trest, že k tomu, abyste se očistil se musíte každý den modlit, nedělní ráno musíte strávit v kostele, zpovídat se faráři z každého porušení zásad, které jsou sice víceméně shodné s těmi vašimi, ale které vám vnucuje někdo jiný ve jménu nějakého Boha, kterého stejně ani nějak nechápete, protože vůbec není jednoduché křesťanské pojetí Boha pochopit, musíte si často připomínat svoje viny, pak skutečně budete mít pocit, že se vám někdo snaží ve jménu Boha snížit sebevědomí. A jsem si jistý, že by k tomu skutečně i došlo.

Jste-li naopak člověk nesebevědomý, ustrašený, bojíte se pomalu vyjít na ulici, nemáte odvahu se zdravě prosazovat, trvat na svých právech, necítíte jistotu, pak vám naopak může jistá podoba Boha vaše sebevědomí rapidně zvýšit. Bůh vás miluje – a to bezpodmínečně. Odpouští vám vaše chyby. Chrání vás před zlem, úrazy, nemocemi. Dodá vám nekonečnou odvahu, protože se konec konců nemusíte bát ani zemřít, protože máte jistotu, že budete posmrtný život trávit v Nebi.

Ale kdy může být naopak dobré, aby nám Bůh sebevědomí snížil? Určitě znáte ty lidi, kteří si sami o sobě myslí, že oni jsou bozi, že jen jim patří svět a všichni ostatní jsou minimálně méně významní, než oni sami. Možná jste sami takoví bývali. Nebo jste ještě teď. Část naší osobnosti je taková vždycky. A je tedy na škodu, když si takový člověk uvědomí, že on Bůh není? Že není dokonalý, nesmrtelný, jediný důležitý? Že k životu patří také zdravá a opravdová pokora k něčemu, co nás přesahuje?

Na závěr chci říct, že by se škola a její vyučující měli snažit být co nejobjektivnější a co nejprofesionálnější a k žádným podprahovým reklamám by nemělo docházet (minimálně ne úmyslně a vědomě). A to jak k reklamám komerčním či politickým, tak i k náboženským.

Slušní lidé v této zemi, kteří jsou křesťané a naopak slušní lidé, kteří jimi nejsou, žijí ve dvou rozdílných světech a je pochopitelné, že se jim příliš nechce se zabývat těmi druhými. Myslím si však, že by bylo velice přínosné, kdyby navázali všeobecný dialog a snažili se tak si navzájem porozumět a naše společnosti by mohla opět docházet k rozumným kompromisům.

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=126876

Proč nás škola nenaplňuje?

Znáte to, když vás nějaká činnost naprosto pohltí, nevnímáte prostor ani čas, jste plně soustředěni a hodiny mezitím ubíhají, zatímco vy jste zcela zapáleni pro tu svoji věc? Je to úžasný pocit. Vědomí skutečné seberealizace a užitečnosti. Tam teprve poznáváme, proč stojí za to žít. Kdy se vám to naposledy přihodilo?

Znáte to, když vás něco naprosto nudí, cítíte, že to neděláte dobrovolně, že marníte svůj čas, potenciál, svoji energii a neustále jen sledujete hodinky, kdy už to konečně skončí?

Co z toho ale většinou zažíváme ve škole? Já osobně většinu času strávenou ve škole považuji za promarněnou a nicnedělání by bylo mnohdy užitečnější. Pravda, jsou učitelé, u kterých hodina uběhne jako okamžik a člověk z toho má potom dobrý pocit. Bude ale ještě pár let trvat, než budou takto schopní všichni učitelé.

A proč je dnes vůbec škola pro kreativního, inteligentního, chytrého a moudrého člověka, který se chce vzdělávat, poznávat, učit se a u toho se bavit, o ničem? Jak to zařídit, aby i ve škole uběhlo 45 minut z našeho pohledu jako minuta? A je to vůbec reálné?

Otázkou zůstává, proč si stále většina učitelů, žáků ale i rodičů myslí, že život se má promarnit, přežít, v dospívání zahodit všechny sny a ideály, protože pro ty, kteří mají strach a netroufnou si mít odvahu, je život přece jen samé utrpení a neúspěch.

Já si myslím, že život je o tom, abychom dokázali poznat naše dary, rozvíjeli je a následně je využili ke smysluplným věcem a své poznatky předali příštím generacím. Lidskost, tvořivost, osobní rozvoj, poznávání a příprava na život by přece měly být hlavním smyslem školy, ne?

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=120454

Švejkovské přání?

Vytrácí se originalita z české společnosti? Proč tolik lidí stále více přijímá konzumismus a konformismus? Je možné bojovat s masovou společností? Já říkám, že ano. Vlastním příkladem. Vánoční přání většinou každý posílá smskou a že by měl nějaké poslat mu dojde až ve chvíli, kdy mu nějaké přijde. To první zkopíruje a posílá dále. Na ICQ mi přišlo toto přání a já se pokusím o komentář.

Tučné písmo je originální text, zbytek můj komentář.

    Jsou tady Vánoce a za okny po snehu ani pamatka,

Nemyslíte si snad náhodou, že by nám to měla zařídit vláda, že?

    letos jak loni nebudou zlata prasatka.

Vánoce jsou pro někoho o zlatých prasatech? Kdybyste se milí Češi podívali do zrcadla a na svá tučná konta, tak je vidíte každý den.

    Pred nami cerna je vize snad jenom Vietnamce nezdola krize.

Proč ten pesimismus? Proč ten xenofobismus? Nebo si snad někdo myslí, že se má hůře než oni?

    Nad Tatrou se blyska,delníkum po praci se styska,Skodovka rozpocet zivi,proc ma ted zavreno kazdy se divi.

Jakým dělníkům? Pozor na tyto řeči. Kdo se diví, že „má zavřeno“? Je finanční krize…

    Jak je to s Jeziskem tezko se chape,kdyz vlada na hrade cely rok chrape.

Jak je to s Ježíškem chápou i malé děti. Vláda nesídlí na Hradě a určitě nechrápe celý rok – to by vypadalo jinak.

    To jen my v podhradi cely rok makame snad se Te Jezisku konecne dockame.

Celý rok asi nemakáme, když máme čas si „stěžovat“ a plenit tuto zemi. Jak dočkáme Ježíška? Kdo chce, ten se dočká určitě.

    Evropo v Bruselu cukr ti dame,doma jist neni co ikdyž hlad mame.

Trapné klausovské/nacionalisticko-populistické útočení na EU. Doma není co jíst? 70 % světa je na tom hůře a my jen plýtváme a parazitujeme na schopnějších…

    Nesmele preji ti vesele Vanoce snad nam to cekani prinese ovoce Stasne a vesele preje: …
Jaké čekání? Tak nečekejte a konečně makejte!

Možná je ten komentář moc drsný, ale nabyl jsem dojmu, že je to socialistická, komunistická či snad fašistická propaganda. Snad mám právo to hodnotit, když jsem byl před nedávnem (asi dva roky) podobných názorů a v té době bych to také podepsal a bezhlavě odesílal dále. Dnes to vidím jako nebezpečné vyzdvihování negativismu ve společnosti.

Dalším problémem je, že je to napsáno bez diakritiky a typograficky naprosto špatně.

Čest památce Karla Čapka.

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=63061