Opravdoví lídři se neřídí průzkumy. Opravdoví lídři je mění!

4 min čtení
Chris Christie, guvernér amerického státu New Jersey, nám včera ukázal, jak vypadá brilantní projev po obsahové i formální stránce. Výrok v titulku je jen jedna z mnoha skvělých částí jeho projevu. Pojďme se podívat i na ty další, protože to je něco, co by i Češi potřebovali slyšet!
„Stát tady před vámi je pro mě něco velice neskutečného. Republikánský guvernér ze státu, kde je o 700 000 víc demokratů než republikánů, dává projev na našem celonárodním kongresu. Republikán z New Jersey tu dnes stojí před vámi.“
„Jsem hrdý na mou stranu, jsem hrdý na svůj stát a jsem hrdý na svou zemi.“
„Jsem synem irského otce a sicilské matky.“
„Oni oba prožili těžký život. Otec vyrůstal v chudobě. Po tom, co se vrátil ze služby v armádě, pracoval v 50. letech v továrně. S tímto zaměstnáním a jako americký voják zvládl vystudovat na večerní univerzitě, aby se stal prvním člověkem ve své rodině, který dosáhl vysokoškolského diplomu. Náš první rodinný obrázek byl v den jeho promocí, s mojí mámou, rozzářenou vedle něj, šest měsíců těhotnou, když mě čekala.“
„Máma také začínala z ničeho. Byla vychována svobodnou matkou, která musela jezdit každý den třemi autobusy, aby se dostala do práce. A máma trávila čas tak, jak ji bylo určeno – dítě vychovávající děti – její dva mladší sourozence. Byla pevná jako skála a vůbec nestrpěla hlupáky. Pravdou je, že si to nemohla dovolit. Říkala pravdu – bez obalu, přímo a bez mazání medu kolem pusy. 
Jsem její syn.
Byl jsem její syn, když jsem poslouchal „Darkness on the Edge of Town“ s mými středoškolskými kamarády na břehu v Jersey.
Byl jsem její syn, když jsem se přestěhoval do garsonky s Mary Pat, abychom začali manželství, které dnes trvá 26 let.
Byl jsem její syn, když jsem trénoval své syny Andrewa a Patricka na hřištích v Mendhamu a když jsem s hrdostí sledoval, jak naše dvě dcery Sarah a Bridget pochodovaly se svými fotbalovými týmy v průvodu na Dni práce.
A jsem stále její syn i dnes, jako guvernér, řídící se pravidly, která mě naučila: říkat věci od srdce a bojovat za naše principy. Nikdy mě neučila, že mohu získat extra kredit za to, že budu prostě říkat pravdu.
Ta největší lekce, kterou mě máma naučila, byla nicméně tato: řekla mi – budou časy ve tvém životě, kdy si budeš muset vybrat mezi tím, být milovaný, a být respektovaný. Řekla mi – vždy si vyber to, že budeš respektovaný, protože láska bez respektu je vždy pomíjivá – ale respekt může vyrůst ve skutečnou, věčnou lásku.“
„Naši otcové zakladatelé měli tu moudrost, aby věděli, že přijetí okolím a popularita jsou pomíjivé a že principy této země potřebují být zakořeněné v silách větších, než jsou vášně a emoce naší doby. Naši lídři se dnes ovšem rozhodli, že je důležitější být populární, dělat to, co je jednoduché a říkat „ano,“ místo toho, aby říkali ne, když „ne“ je to, co je zapotřebí.
„Je to síla našich ideí, ne naší rétoriky, co lidi přitahuje k naší straně.“
„Když máte lidi, kteří se starají více o to, aby byla udělaná práce, kvůli které byli zvoleni, místo aby se starali o své znovuzvolení, tak je možné pracovat společně, dosahovat zásadových kompromisů a mít výsledky.“
Naše problémy jsou obrovské a jejich řešení nebudou bezbolestná. Všichni musíme sdílet tu oběť. Jakýkoliv lídr, který nám bude říkat něco jiného, nám prostě neříká pravdu.“
Co o nás budou říkat naše děti a naši vnuci? Budou říkat, že jsme strčili hlavy do písku, že jsme se nechali utišit vytvořeným komfortem, který jsme získali, že naše problémy byly příliš velké a my příliš malí, že někdo jiný by měl něco změnit, protože my nemůžeme? Nebo budou říkat, že jsme povstali a udělali těžká rozhodnutí, potřebná k zachování našeho způsobu života?
Nevím, jak vy, ale já nechci, aby si mé děti a vnoučata musela v historických knihách číst, jaké to bylo žít v Americkém století. Já nechci, aby jejich dědictvím byla obrovská vláda, která vysokými daněmi, neúměrným utrácením a zadlužením přetížila a uvrhla skvělé lidi do druhořadého občanství. Já chci, aby žili v druhém Americkém století!“
„My jsme nikdy nebyli oběti našeho osudu. My jsme vždycky byli pány našeho vlastního!
Takové lídry potřebuje nejen dnešní Amerika, ale i dnešní Česká republika! Přepis celého projevu naleznete zde – http://drudgereport.com/flashcc.htm


Author: Mirek Návrat

Politolog a blogger. Píšu o politice, společnosti, budoucnosti a osobním rozvoji. Můj Twitter: @mireknavrat.