Revoluce musí proběhnout ve stranách, ne na ulici!

„To je strašné! Všichni kradou! A obyčejný člověk živoří. Všichni politici kradou, bez rozdílu! Všichni jsou zkorumpovaní. Někdo by s tím měl něco udělat! Už je toho dost! To, kdybych tam byl já, tak s tím zatočím raz dva!“ Poznáváte se? Opravdu byste také dokázali nepodlehnout moci, prestiži, vlivu, penězům, slávě, státním zakázkám pro své kamarády? A proč revolucí na ulici nedosáhneme změny k lepšímu, a raději bychom se měli snažit měnit naše stávající strany zevnitř?
Už jsem o tom psal v předchozích dvou článcích. Zkrátka, být naštvaný, přemístit se z hospody na náměstí a následně do televize nestačí. 22 let (když budeme důslední, tak 93 let) se snažíme zvrátit špatný vývoj v této zemi. A teď najednou – zázračná Holešovská výzva nebo snad zázračný Babiš, či snad předtím zázračná TOP 09 a Věci veřejné (a budeme-li důslední, tak předtím zázračný Zeman, Klaus nebo Havel, a když ještě důslednější, tak Gottwald, Beneš či Masaryk) – a všechno bude najednou růžové – prostě stačí svrhnout vládu a prezidenta, a ono už se to samo nějak vyřeší. Ne! Nevyřeší!
Ano, je to spojité. Špatní politici ovlivňují společnost, a špatná společnost vytváří špatné politiky (nebo dobří, dobrá dobré). Takže, co můžeme udělat už teď hned? Ono je to třeba řešit co nejdříve, na tom se shodneme. Spousta věcí je špatně a jestli to tak půjde dál, tak budeme mít velký problém.
V naší zemi je obrovský nedostatek v tom (a není to jen fenomén naší země), že politické strany mají strašně málo členů. A přitom to jsou ony, kdo kvůli tak obrovským pravomocem a vlivu státu v našich životech (který je ostatně v takové míře podle mě taky špatně) hrají v naší zemi takovou roli. A 99 % občanů v nich není!? Jak si sakra myslíte, že to můžete změnit? Jednou za čtyři roky ve volbách? To určitě! Proč nevyužít svůj vliv maximálně?
Máme tady spoustu pravicových, středových i levicových stran. Tak si vyberte! Nebo pokud už teď máte spoustu peněz, vlastních médií a tisíce dobrovolníků, tak si vytvořte vlastní. Možná si ale myslíte, že když do stran, které mají jen nějakých 20 nebo 30 tisíc členů vstoupí 100 000 dalších, tak nemůžete nic změnit. No, počítat umíte, takže nebudu napovídat.
Jaký ale máme důkaz nebo zkušenost, že to jde? Budu mluvit trošku z vlastní zkušenosti. Před několika lety jsem vstoupil do tehdy vládní strany (která v poměru co nejméně zlodějů v ní a nejsympatičtější ideje mi byla nejblíže). V této straně před pár měsíci také proběhla revoluce. Jen se zeptejte Pavla Bělobrádka nebo Mariana Jurečky, jak to dokázali, že to jde, že to má smysl a že tak to musíme dělat. Dnes jsou tito mladí politikové lídry třetí nejsilnější senátní strany u nás.
Takže, jak moc se zvýší váš vliv na dění v naší zemi, když se stane členy nějaké strany? Volit můžete stále, dokonce si můžete i vydělat pár stovek tím, že budete ve volební komisi plnit svou občanskou povinnost/ctnost a dohlížet na regulérnost voleb. Ale také se účastníte stranických schůzí, volíte orgány, které mají větší a větší vliv na dění ve vaší obci, kraji, zemi (či konec konců EU). Samozřejmě můžete také stoupat výš a stát se sami politikem. Ale důležité je, aby ty sta tisíce občanů v těch stranách byli především jako řadoví členové – v případě potřeby klidně připraveni zasáhnout do hry sami, ale věci ovlivňující. Členové, kteří budou přehlasovávat černé duše mafiánů, kteří naše strany jen zneužívají ke svým špinavým hrám nebo svému nelegálnímu byznysu.
Jako člen strany se také účastním vnitrostranických anket, které dávají vedení strany zpětnou vazbu a představu o tom, jakým směrem by se naše strana (a následně naše země) měly ubírat. Mám možnost s vedením komunikovat (o to více v době sociálních sítí), navrhovat mu nové myšlenky, nápady, programové priority a samozřejmě také si jej volit, odvolávat a v případě potřeby a osobní zralosti také sám kandidovat.
„Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty,“ říkal Masaryk už před lety. Uvědomme si to prosím. My tu máme demokracii, svobodu, volný trh, právní stát, instituce občanské společnosti atd. – to že nefungují, fungují špatně nebo nedostatečně, je jen naší chybou, protože jsme je ještě nezačali naplno využívat. Pojďme do toho! Pojďme společně obnovit Českou republiku! Je to běh na dlouhou a složitou trať, ale těžko nalezneme lepší a efektivnější cestu.
Pokud si myslíte, že to dává smysl, že podobným způsobem můžeme společně všichni něco změnit, tak prosím tento článek nebo jeho myšlenky šiřte a sdílejte!

Autor: Mirek Návrat

Blogger a vystudovaný politolog. Píšu o politice, společnosti, budoucnosti a osobním rozvoji. Můj Twitter: @mireknavrat.