Už trošku vím, jak to v naší straně funguje. Je to strana. Stará stranická garnitura. Není divu, že nedokázala vyprofilovat osobnost typu Josefa Luxe, přestože má strana 40 000 členů.
Nedávno jsem se domníval, že by europoslanec Březina mohl být dobrým novým předsedou. Ptal jsem se na jeho vizi. Nicméně do této doby se mi nedostalo odpovědi a to nepovažuji za zrovna dobrou vizitku nového předsedy. Nabyl jsem v té době názoru, že nemůžeme mít předsedu, který neumí mluvit s novináři.
Nyní jsem toho názoru, že by se to měl raději doučit a sehnat si na to lidi. Jiří Čunek je z morálního hlediska skvělým předsedou – nejlepším od Josefa Luxe. KDU-ČSL by měla z jeho kauzy udělat nějakou akci typu, že na našeho předsedu byla šitá neuvěřitelná antikampaň ze všech možných zdrojů, která měla zničit a zdiskreditovat naší stranu. My jsme ale celou dobu našemu předsedovi věřili a brzy jsme získali důkaz, že absolutní pravdu nemůže nesčetněkráte vyšší počet lží nikdy přebít.
Náš předseda je nyní čistý jako snad nikdo z viditelných politiků (25 let zpátky se nenašlo nic, co by jej mohlo diskreditovat), je potřeba, aby konečně začal dělat svou práci jak pro stát a národ, tak pro svou stranu a to především (myšleno z dlouhodobého hlediska).
Napadá mě mnoho variant, kde by se mohla KDU-ČSL ubírat:
1) Zůstat taková jaká je a nechat levici a falešnou pravici, aby zničila naší zemi na dlouho dopředu
2) Přeměnit se v aktivní, sebevědomé a slušné hnutí typu KDH na Slovensku, včetně přejítí na žlutou barvu a kampaň – Slušným lidem slušný život s čápem Kristiánem
3) Snažit se být středovou stranou, jak to navrhoval Josef Lux (aspoň co je mi známo z jeho videa na Youtube) a být alternativou vůči pravicové ODS a levicové ČSSD – měli bychom tedy tři nejsilnější strany
4) Snažit se společně se Stranou zelených, aby tyto dvě strany byly nejsilnější – být něco jako američtí Republikáni a Demokrati – tedy KDU-ČSL středopravicová, konzervativní a SZ levicová, liberální – bylo by to možná nejlepší, protože by tu jako hlavní strany byly dvě středo-… strany a nebyly by mezi nimi velké ideologické mezníky a politici by se mohli snadněji domlouvat na kompromisech a pomáhat si.
5) Sloučit se s ODS – nejhorší varianta, to až v případě většinového volebního systému typu USA a vytvoření jiné pravicové strany, ne ODS – pak by bylo možné se jako síly od středu napravo spojit
6) Co nás jen napadne, inspirace je všude dost
Je mi však jasné, že z pozice aktivního Mladého křesťanského demokrata půjde těžko něco takového prosadit a to především teď, kdy se musím věnovat především studiu a seberealizaci atp.
Stejně jako soudruh Paroubek pochopil, že chce-li se svou stranou uspět, musí ji přeměnit v moderní a aktivní politické hnutí, což se mu evidentě daří (i když za tím mohou být jen trapné a nemravné populistické sliby a kecy) a včerejší průzkum mu přisuzuje už 43 %, tak i my bychom měli toto pochopit. Nabírat nové členy – mladé aktivní lidi, kteří se chtějí seberealizovat a není jim lhostejné, co se kolem děje a mají i trochu ambice – ne se spoléhat na pasivní starou členskou základnu, která žije falešným konzervatismem v podobě odmítání věcí, které povedou k pravému a důležitému konzervatismu.
Proto neměňme předsedu! Snažme se všem osvětlit, kdo je Jiří Čunek doopravdy. Buďme s nim na veřejnosti a podporujme ho. Nic nás nemůže diskreditovat více než pomluvy a hádky na veřejnosti. Politická strana je jako firma, jako podnik, proto se o ni starejme jako by byla naše vlastní a uvědomujme si, co čeká nás, když stranu necháme shnít. Naučme našeho předsedu, jak se chovat v médiích, která jej chtějí zničit.
Já osobně se pokusím udělat maximum v této straně – ano, měl bych se věnovat možná důležitějším věcem, ale nejsem si vědom, jak budou naši schopní a čestní politici, kterých máme nejvíc ze všech stran, vykonávat svoji dobrou práci, když nebudou mít mandáty, protože naše strana bude nevolitelná.
